Dnešnímu Právu to potvrdil Vladimír Kelnar, farář staroměstského chrámu Matky Boží před Týnem, v němž astronom spočinul.
Podle listu o povolení dlouho usiloval archeolog Jens Vellev z Aarhuské univerzity. Brahovy ostatky by měl prozkoumat společný česko-dánský tým expertů. "Potvrzení z magistrátu opravdu přišlo, a my jsme dánskou stranu vyzvali, aby nám sdělila, kdy by to z jejich stany přicházelo v úvahu," uvedl Kelnar.
Vellev předpokládá, že průzkum ostatků bude zahájen v listopadu. Očekává, že po více než 400 letech pomocí analýz kostí, vlasů a zbytků textilií umožní osvětlit příčinu Brahovy smrti.
Okolnosti smrti Tychona Braha (1546-1601), astronoma působícího na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Habsburského, jsou nejasné. Vědci jeho skon nejčastěji přičítají ledvinovým kamenům. Existuje ale řada teorií, podle nichž byl světoznámý vědec otráven. Nasvědčuje tomu i nedávná analýza dánského toxikologa Benta Kampeho, který v Brahově vousu, jenž byl z hrobu vyjmut v roce 1901, odhalil neobvykle vysoké množství rtuti. Podle něj si však astronom otravu zapříčinil sám, když na sobě testoval různé "léčivé" elixíry, uvedl deník.
S nejnovější teorií o Brahově úmrtí vystoupil dánský historik Peter Andersen, který se domnívá, že učence otrávil jeho vzdálený příbuzný, švédský šlechtic Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV.
Podle legendy zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování, když ze společenských důvodů nemohl vstát od hostině dříve než císař Rudolf II., napsalo dnešní Právo.
