Nejvíce by ale Čechům vadilo mít romské sousedy - v tomto smyslu se vyjádřilo 76 procent lidí.
Nejméně, desetině lidí, by vadili Slováci, uvedl průzkum týkající se
Antisemitismus v této zemi je naštěstí záležitostí okrajovou, míní Fischer"Antisemitismus v této zemi naštěstí není doma. Je naštěstí záležitostí okrajovou, extrémní. S jeho hrubými projevy se dokážeme vypořádat," řekl premiér Jan Fischer na konferenci k 20. výročí obnovení diplomatických styků mezi Českem a Izraelem. Přesto ale společnost nesmí tento problém podceňovat. Česko je podle premiéra připraveno pomoci se zprostředkováním mírových rozhovorů na Blízkém východě, protože má dobré vztahy s Izraelem i s arabskými státy. Vztahy Československa od jeho vzniku v roce 1918 a sionistického hnutí, z jehož popudu vznikl o 30 let později Stát Izrael, byly vstřícné až do začátku 50. let. Poté se ochladily a opětné sblížení přinesl až pád totalitních režimů ve střední a východní Evropě koncem 80. let. |
Rozdíly ve vnímání Židů a Izraelců jsou zřejmě dány pocitem české veřejnosti, že Židé byli v historii vždy integrální součástí společnosti, soudí průzkum. Tomu patrně nasvědčuje i to, že Izraelce jako rodinného příslušníka by nechtělo 60 procent dotazovaných, přičemž Žida asi třetina lidí, což je skoro o polovinu méně.
Nejvíce (84 procent) by lidé podle výsledků průzkumu nechtěli mít v rodině Roma, 77 procentům by vadil jako člen rodiny Arab, 73 procentům Vietnamec a 66 procentům Ukrajinec. Lidem by vesměs nevadilo mít v rodině Slováka.
Průzkum také zkoumal postoje lidí k dědictví židovské kultury. U téměř 70 procent lidí se ukázaly jako pozitivní. U vnímání izraelské kultury je to pak o něco méně, 53 procent kladných postojů.
Skoro 40 procent lidí nebylo v průzkumu schopno říci jakékoli historické souvislosti týkající se Izraele. Necelá třetina se odvolávala na křesťanství, Ježíše a biblické příběhy, jen čtyři procenta zmínila holokaust a dvě procenta druhou světovou válku. Nejvíce charakteristickou vlastností Izraelců je podle dotazovaných agresivita.
