Školy tak reagují na kritiku neziskových organizací, podle jejichž průzkumů je mnoho Romů umisťováno do praktických, dříve zvláštních škol, automaticky. Tato zařízení jsou přitom primárně určena dětem s lehkým mentálním postižením, sociálně znevýhodněné děti sem nepatří.
Ředitelka šumperské Praktické základní školy Jana Večeřová třeba vypráví, že v minulém školním roce navštěvoval jeden romský žák školu jen tři dny v září, od té doby se tam neukázal. Na vysvědčení pak sice má u všech předmětů napsáno nehodnocen, přesto však daný ročník oficiálně odchodil a nyní je veden jako žák deváté třídy.
Pomůcky si nenosí
Pokud prý už žáci do školy chodí, musí mít pro ně kantoři nachystané rezervní tužky a sešity, protože děti si pomůcky často vůbec nenosí.
Učitelé prý od dětí také slýchají, že hned po základní škole půjdou na úřad práce.
"Žáky ve školách pro děti či žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nedělíme na Romy a ostatní, ale individuálně s nimi pracujeme při zohlednění jejich specifických potřeb," uvedli zástupci praktických škol z Plzeňského kraje v dopise ministryni školství.
Některé svěřence prý ale musejí učit základním sociálním a hygienickým návykům, a suplovat jim tak výchovu v rodině. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami se prý mohou v běžné škole setkat s posměchem a nepochopením.
Poradny? Náborová střediska, míní kritik
Podle Jana Stejskala z koalice neziskových organizací Společně do školy ale musí zvláštní školy odmítnout každé dítě, které není lehce mentálně postižené. Romští rodiče prý ale často sami vyžadují, aby byl jejich potomek do praktické školy přeřazen, dělají to však proto, že neví, jaké to může mít důsledky do budoucna a také že se bojí diskriminace na běžných školách.
Oprávněnost zařazení dítěte do praktické školy posuzují pedagogické poradny, Stejskal však uvedl, že tato pracoviště jsou často zřízena při zvláštních školách, a fungují tak jako jakási náborová střediska.
Ministerstvo školství chce situaci řešit pomocí peněz z EU. Za ty mají běžné školy přijmout asistenty pedagogů a pořídit pomůcky, které by znevýhodněným dětem integraci usnadnily.
Patnáckrát více romských dětí
Podle průzkumů ministerstva školství navštěvují praktické, dříve zvláštní školy dvě neromské děti ze sta. U romských dětí jich je ale třicet ze sta. Lehce mentálně postižených dětí jsou v populaci asi dvě procenta.
Mezinárodní organizace Amnesty International proto v lednu vyzvala praktické školy, aby letos při zápisech nepřijímaly žádné prvňáčky a zrevidovaly současnou situaci. Zavést opatření proti diskriminaci romských žáků na školách uložil Česku před dvěma lety také Evropský soud pro lidská práva.
