Hlavní líčení bylo neveřejné. Ze spisu vyplývá, že zneužívání dívky začalo již v jejích šesti letech. Nejprve se prý stala obětí o deset let staršího bratra. Po jeho odchodu na internát začal podle policie dívku zneužívat její otec.
Když se dívka nedovolala pomoci, trpěla až do doby, kdy sama odešla studovat a přestěhovala se také na internát. Tam se svěřila kamarádovi, kterému se podařilo na kauzu upozornit.
Obhajoba poukazovala na to, že bratr sestru zneužíval coby mladistvý. Z výpovědi poškozené i svědků ale vyplynulo, že trestný čin vykonal před odchodem na internát i jako již zletilý. "Věrohodnost výpovědi poškozené potvrdil i znalecký posudek. Oběť odpovídala pohotově, nevyhýbavě a zcela konkrétně," řekla při odůvodnění rozsudku soudkyně Jaroslava Bartošová.
Nízký trest pro oba
Trestní sazba za pohlavní zneužívání se pohybuje od pěti do 12 let. Trest ve spodní hladině sazby určil soud proto, že oba obžalovaní zneužívali poškozenou jinak než souloží. Dlouhodobým osaháváním jí bratr způsobil posttraumatickou stresovou poruchu, pozdější jednání otce ji ještě prohloubilo.
V neprospěch otce soud označil skutečnost, že o pohlavním zneužívání své dcery jejím bratrem věděl, nijak proti tomu nezasáhl a sám v trestné činnosti později pokračoval. O "nemravných sklonech" v jednání nevlastního syna vůči své dceři věděla i její matka, která se v minulosti stala obětí podobného jednání, a proto podle soudkyně měla mít představu o možných následcích jeho jednání.
Ani jeden z odsouzených se ke svým činům nedoznal. Bratr oběti, který jí navíc musí zaplatit 50.000 korun za způsobenou psychickou újmu, se na místě proti rozsudku odvolal. Postižená, její otec i státní zástupkyně, si ponechali osmidenní lhůtu.
