"Je to téma, o kterém se všichni raději tváří, jako by neexistovalo," říká prezident lékařské komory Milan Kubek. "Je to velice citlivá oblast a naše doporučení má být pro lékaře vodítko, podle kterého se mohou řídit," uvádí. I na půdě stavovské organizace se toto téma ukázalo jako kontroverzní: než doporučení vzniklo, vedla se téměř roční debata.
Nově mají lékaři oficiálně posvěcené a popsané postupy, kdy u nevyléčitelně nemocných ukončit intenzivní léčbu a zaměřit se na tišení jejich utrpení. "Je to první dokument tohoto typu," říká Karel Cvachovec, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Tato odborná společnost vznik dokumentu podnítila. "Stanovisko představenstva lékařské komory uvolní určité obavy lékařů, kteří nezřídka v dnešním prostředí častých soudů chtěli mít takzvaně krytá záda," říká Cvachovec. Kvůli obavám ze soudů prý mohli někteří lékaři dosud udržovat na přístrojích při životě lidi, u nichž šlo spíše o prodlužování umírání a utrpení.
Nejvíce potěšilo nové doporučení zdravotníky, kteří se přímo zabývají péčí o nevyléčitelné pacienty. "Je to zásadní průlomový krok v českém zdravotnictví, který může významně ovlivnit péči o nevyléčitelně nemocné obecně," soudí Ladislav Kabelka, předseda České společnosti paliativní medicíny.
Jak tedy mají lékaři postupovat? Hlavní zásady jsou dvě. Za prvé, že zbytečná intenzivní léčba může pacienta poškodit. A za druhé, že život člověka je vždy konečný.
Pokud tedy leží v hlubokém bezvědomí člověk, který sám nedýchá a také krevní oběh mu lékaři udržují uměle, k tomu má selhání ledvin a infekci a jeho stav se stále zhoršuje, intenzivní léčba je už na škodu.
Nové doporučení se týká všech pacientů se selháním více orgánů, kteří nemají vyhlídky na vyléčení, jejich stav se přes veškerou snahu zdravotníků trvale horší a intenzivní léčba jim může jen o několik dní prodloužit utrpení.
Eutanazii ovšem doporučení jednoznačně odmítá. Rozdíl je v tom, že eutanazií se obvykle označuje aktivní ukončení života ze soucitu a z přání nemocného člověka. Vysazení marné léčby je něco jiného.
