Lidovky.cz

Brožová-Polednová navrhla i smrt těhotné ženě, teď bude volná

Česko

  7:00
PRAHA - Zhruba rok poté, co se Ludmila Brožová-Polednová ocitla ve vězeňské cele za podíl na justiční vraždě Milady Horákové, se tato bývalá komunistická prokurátorka patrně dostane na svobodu. Na osmaosmdesátiletou Brožovou-Polednovou totiž vztahují bývalé prezidentské amnestie. Ludmila Brožová-Polednová přitom podle zjištění Lidových novin navrhovala v jednom z procesů i trest smrti pro těhotnou ženu.

Ludmila Brožová-Polednová u soudu, který ji poslal do vězení foto:  František Vlček, Lidové noviny

O zkrácení trestu komunistické prokurátorce čtěte ZDE

Ludmila Brožová-Polednová se během své kariéry podílela na stovkách zinscenovaných politických procesů. Jako prokurátorka působila poprvé v Hodoníně v kauze Jaroslava Vetejšky a spol.

V Hodoníně bylo od 20. do 22. března 1950 souzeno 14 osob, vesměs mladých lidí z Dolních Bojanovic a okolí. V této vesnici poblíž Hodonína volily ve volbách v roce 1948 více než dvě třetiny občanů "bílým lístkem" proti komunistickému režimu.

Později zde mezi místními skauty vznikla odbojová skupina, která se snažila znepříjemňovat život komunistům drobnými diverzemi, jako házení prachových náloží do dřeva nebo narušení přívodu elektřiny do kina v době promítání sovětských filmů.

Na konci roku 1949 se členové skupiny rozhodli unést do Rakouska příslušníka StB z Hodonína Aloise Dyčku, akce se však nezdařila a při přestřelce byl Dyčka zabit. Policie pachatele velmi brzy pochytala vinou neopatrnosti jednoho z nich.

Ludmila Brožová, která tehdy ještě vystupovala pod svým původním jménem Biedermannová, se ve skupině obžalovaných věnovala především čtyřem ženám. "Je smutné, že také ženy jsou v této skupině spojené nenávistí a že také ženy jsou žalovány pro ty nejhnusnější zločiny. Jsou to ženy, kterým se nelíbilo, které nebyly spokojeny s naším lidovědemokratickým zřízením, ve kterém se již ženám nestává, že by byly za stejnou práci jako muži placeny méně než muži," řekla mimo jiné ve své závěrečné řeči.

Rozsudky byly drastické: Jaroslav Vetejška dostal trest smrti a byl v září 1950 popraven. Trest smrti hrozil také pětadvacetileté matce dvou malých dětí Melanii Klouparové, která navíc byla v době procesu v šestém měsíci těhotenství. Nakonec dostala doživotí, stejně jako jeden další obžalovaný. Zbylých deset obžalovaných dostalo dohromady 180,5 roku vězení.

Hodonínský proces byl úvodem do širší vlny represe, jejímž cílem byla především katolická církev. Jaroslav Vetejška byl přinucen na přelomu března a dubna 1950 svědčit v procesu proti řádovým kněžím "Machalka a spol.", v němž Brožová působila také jako prokurátorka. Rétorický výkon v Hodoníně byl jedním z důvodů, proč byla Ludmila Brožová vybrána do chystaného procesu s Miladou Horákovou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.