Lidovky.cz

Rakousko odmítá Benešovy dekrety v právu EU. Klaus chce pravý opak

Česko

  13:40aktualizováno  17:12
RAKOUSKO - Rakouský prezident Heinz Fischer označil československé poválečné dekrety bývalého prezidenta Edvarda Beneše jako "těžké bezpráví", které by ostatní členské státy EU neměly legalizovat. Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu, reagovali politici na jeho slova. Česko by se mělo podle nich ohradit. Český prezident Václav Klaus Fischerova slova označil za zneužití historických témat v předvolební kampani a požaduje co nejdřívější kodifikaci vyjednané výjimky z charty lidských práv EU.

Prezident Václav Klaus. foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

"Skutečnost, že český prezident Václav Klaus si pro svůj podpis lisabonské smlouvy dal jako podmínku, že evropská charta lidských práv se na dekrety nevztahuje, nemá ve skutečnosti žádný vliv," cituje agentura APA z Fischerova pozdravného poselství Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Rakousku (SLÖ).

Sociální demokrat Fischer (s pozastaveným členstvím) se ve volbách hlavy státu příští měsíc znovu uchází o funkci prezidenta. Jeho vyhlídky na znovuzvolení jsou velmi nadějné. Klaus se vůči Fischerovým výtkám ohradil a výjimku z evropské charty naopak vyzdvihl.

Reakce prezidenta Václava Klause

"Václav Klaus vyjádřil politování, že v rakouské předvolební kampani se opět zneužívají tato bolavá historická témata. Současně připomněl, jak prozíravé a užitečné bylo vyjednání výjimky základních práv Evropské unie před ratifikací Lisabonské smlouvy Českou republikou. Ukazuje to, jak je nezbytné, aby byla tato výjimka co nejdříve závazně právně kodifikována," napsal v tiskové zprávě mluvčí Hradu Radim Ochvat.

Předsedu Senátu Přemysla Sobotku (ODS) překvapilo, že vysoký představitel Rakouska ještě nyní napadá rozhodnutí velmocí, které Beneš dekrety provedl. Dekrety byly součástí poválečného řešení. "Jsou z mého pohledu platné, i když už samozřejmě dnes nemají svoje právní uplatnění", řekl Sobotka.

ČSSD podle svého předsedy Jiřího Paroubka pokládala dekrety vždy za platnou součást právního řádu. "Jejich zpochybňování odmítáme jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni," uvedl. Doufá, že Fischer nepoužil výrok "těžké bezpráví" ve vztahu k dekretům a nezpochybňoval je. V opačném případě by to byl podle Paroubka "politováníhodný exces, který může zbytečně poškodit česko-rakouské vztahy".

ODS považuje Fischerovu výzvu ústy svého předsedy za uměle vytvořený problém a populistické prohlášení. "Šlo o účelové vyjádření. Nedivil bych se, kdyby se tohoto oblíbeného předvolebního tématu chytili znovu i někteří čeští politici. Je to ale umělý problém. Žádné skutečné nebezpečí, že soudy zaplaví požadavky bývalých sudetských Němců, nehrozí," napsal v reakci Mirek Topolánek.

Vyvinout tlak na Klause
"Jako rakouský prezident budu i nadále usilovat o to, aby byly zpracovány temné stránky našich dějin, a zasazovat se, aby lidská práva byla respektována a dodržována jak v naší zemi, tak za jejími hranicemi," přednesl Fischer své poselství událostí z 4. března 1919, kdy se sudetští Němci snažili demonstracemi vynutit odtržení pohraničních oblastí od vznikajícího Československa. Střelba vojska do davů v českých městech si tehdy vyžádala 54 životů.. "V Evropské unii jsou šance k tomu podstatně vyšší než v Evropě 20. století," dodal.

Na Fischerovo vyjádření reagovala národovecky populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), podle níž se Fischer před dubnovými volbami snaží získat výhodu vůči protikandidátce za FPÖ Barbaře Rosenkranzové.

"Pokud Fischer míní svá slova vážně, vyzývám jej, aby přešel od slov k činům a vyvinul tlak na svého českého partnera Václava Klause, který je stále velkým obhájcem protiprávních dekretů," prohlásila podle APA poslankyně za FPÖ Anneliese Kitzmüllerová. Odmítla také Fischerovo tvrzení, že výjimka se na dekrety nemůže vztahovat, a zdůraznila, že Rosenkranzová "se bude vždy a všude bezpodmínečně zasazovat za odsouzení a zrušení dekretů a za odškodnění obětí vyhnání". "Fischerova sociální demokracie" podle ní pokračuje ve strategii dvojí tváře, kdy v Bruselu proti dekretům nezvedne hlas a doma v Rakousku o nich mluví jako o "normách bezpráví".

K otázce takzvaných Benešových dekretů se Fischer otevřeně vyjadřoval před vstupem Česka do Evropské unie, kdy odmítal toto téma jako záminku pro politické či dokonce příčinu případného veta vstupu ČR do EU. Nicméně už tehdy tvrdil, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti učinila své".

Za "hodnotný text" v této souvislosti označil v roce 2002 česko-německou deklaraci z roku 1997. Přijetí podobného prohlášení by si prý uměl představit i mezi Prahou a Vídní, proces však nesmí probíhat pod tlakem, řekl tehdy Fischer.

V květnu 2002 ještě jako předseda dolní komory rakouského parlamentu v rozhovoru pro Právo Fischer prohlásil, že je připraven uznat, že otázku dekretů nelze posuzovat, aniž by se braly v úvahu události, které jim předcházely. Na to se podle něj nesmí zapomínat. "Na druhé straně je nutné otevřeně a poctivě přiznat, že i po skončení války se mnohým lidem stalo bezpráví, přišli o život nebo byli zraněni," dodal Fischer.

Benešovy dekrety:

Dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem je možné rozdělit do tří částí:
- 1940 - 1944: Tyto dekrety byly vydány v exilu v Londýně. Upravují především vytvoření československé exilové vlády a jejích orgánů (včetně armády) a jejich organizací.
- 1943 - 1945: Vydány také v londýnském exilu. Upravují především převzetí kontroly osvobozeného území Československa od spojeneckých armád a organizace poválečné československé vlády.
- 1945: Nová poválečná vláda byla vyhlášena v Košicích a sestávala ze stran sjednocených v Národní frontě pod rozhodujícím vlivem Komunistické strany Československa. Protože nový parlament ještě nebyl vytvořen, i rozhodnutí této vlády byla provedena dekrety prezidenta, ty byly vytvořeny vládou a podepsány Benešem. Vedle zákonů o znárodnění většiny průmyslových podníků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří zákony spojené s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, zrušení československého státního občanství etnickým Němcům a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických. Ve Sbírce zákonů 98 nových dekretů a bylo republikováno 7 starých dekretů.

Vysídlenecké svazy je označují za "právní podklad k vyhnání", ačkoli vysídlení jako takové tyto dokumenty neřeší, ba vesměs ani nezmiňují. 

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.