Lidovky.cz

Bojovník s letním časem vyzývá k vědeckému sympoziu

Česko

  16:00
BRNO - První filipiku proti posunům hodin dokončil následovník známého odpůrce letního času pekaře Stanislava Pecky brněnský vysokoškolský pedagog Zdeněk Kolíbal.

O víkendu se mění čas. Letní čas začne letos platit v noci na neděli 28. března. foto: Shutterstock

Uspořádám vědecké sympozium o letním času, dokážu, jak je nesmyslný, oznámil včera Brňan Zdeněk Kolíbal. Jako profesor robotiky se rozhodl poprat se se změnami času vědeckými metodami.

Loni převzal prapor po zesnulém nejznámějším odpůrci letního času pekaři Stanislavu Peckovi. A alespoň částečně dodržel, co slíbil: sestavil sedmnáctistránkovou filipiku proti letnímu času, v níž se snaží shromáždit argumenty proti jeho zavádění. "Řeším jenom technické problémy, abych ji zveřejnil na svých internetových stranách," poznamenal včera. Snad to stihne ještě v době panování "klasického", středoevropského času: letní čas začne letos v České republice platit v noci na neděli.

Nezapomeňte na blížící se začátek letního času, který proběhne v neděli 28.3.  Hodiny se posunou z 02:00 hodin na 03:00 hodin.


S časovým posunem se bije Kolíbal několik let a za tu dobu se mu

Letní čas

Posun času platí v celé Evropě

Letní čas využívá posunu standardního času v příslušném časovém pásmu obvykle o jednu hodinu dopředu. Poprvé ho řada evropských zemí včetně Rakousko-Uherska využila v roce 1916. V našich zemích se s ním lidé setkali i v období protektorátu Čechy a Morava, po válce kromě něj krátce fungoval i takzvaný zimní čas využívající opačný posun. Letní čas začalo Československo pravidelně uplatňovat roku 1979. Začíná vždy o posledním březnovém víkendu a EU jeho konec sjednotila na poslední víkend v říjnu. Letní čas využívají ve všech evropských státech kromě některých nejsevernějších oblastí.

podařilo shromáždit řadu argumentů, na své straně má i odborníky. "Na sympozium přivedu lékaře i učitele, kteří řeknou, jak to ve skutečnosti vypadá," slibuje Kolíbal. Veřejně hodlá požádat bývalou předsedkyni Akademie věd ČR Helenu Illnerovou jako odbornici na biorytmy, aby dala veřejnosti k dispozici své výzkumy. "Zatím o ničem nevím," řekla včera LN z Rakouska. V minulosti Kolíbala kritizovala za některé nevědecké postupy, například vytrhávání informací z kontextu.

Kolíbal právě Illnerovou označuje za zastánkyni či "neodpůrkyni" letního času.

"Neměla by bagatelizovat potíže a tvrdit, že komu vadí letní čas, ať si ráno rozsvítí silné lampy. Mimochodem, kdybychom sáhli po takovém řešení, kde by byly ty proklamované energetické úspory, kterými se zastánci posunu času zaštiťují," podotkl.

Kolíbal se snaží vyvracet zejména tvrzení o energetických úsporách souvisejících se zavedením letního času. A argumentuje stanovisky ČEZ, Energetického regulačního úřadu či statistického úřadu, které uvedly, že podobné údaje neevidují. A připomíná, že ani západní styl života s večerními aktivitami u nás "nikdy nebyl akceptován".

"Když jsem byl mladý, říkali nám doma i ve škole, že hodina spánku do půlnoci je jako dvě po ní. A tam je ta otázka. Co je vlastně půlnoc?" ptá se Kolíbal. "Je to přirozený stav nebo jen časový údaj na přetočených hodinkách? Nedivme se pak, že k lékařům se sice nechodí s letním časem, ale s neurasteniemi, vysokým tlakem a nespavostí," zdůraznil. Za stupidní označuje, když se děti musejí na večerníček dívat za sluníčka a "večerní" pohoda u televize začíná za slunečního svitu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.