Senát, který jmenuje členy rady ústavu, by měl podle Julínka prošetřit spory o regulérnost Pernesova jmenování. Schůze horní komory začne 21. dubna. "My jsme to opravdu zakládali ne jako jenom historický bádací ústav, ale jako otevřenou instituci, kde se budou nové generace poučovat z minulosti," uvedl Julínek po setkání zástupců ODS s iniciátory petice na podporu ÚSTR.
Předpokládá, že do schůze Senátu se sejde se členy rady ještě senátní petiční výbor. Sama rada ústavu se má sejít ve středu, ještě dnes by se měl setkat Pernes se svým předchůdcem Pavlem Žáčkem.
Die Presse: Je jako vtip, že ÚSTR vede student marxismu-leninismuSituaci v českém Ústavu pro studium totalitních režimů se věnuje rakouský deník Die Presse. Podle něj připadá některým Čechům jako vtip, že by tuto instituci měl vést člověk, který za bývalého režimu studoval Večerní univerzitu |
Za důležité pokládá Julínek prověřit, zda byl postup rady ústavu právně v pořádku. Senát sice nemá na radu ústavu přímý vliv, ale "jsou tam určité zákonné důvody, které by mohly vést ke zpochybnění role této správní rady", uvedl Julínek. "Já nechci jít tak daleko, spíše jde o tu proceduru, nápravu té procedury," dodal. Senát by tak mohl radu například vyzvat k novému přehodnocení Pernesova zvolení a vyhlášení nového výběrového řízení, což požadují i osobnosti podepsané pod peticí.
Bývalý ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) situaci v ústavu přičítá soupeření několik zájmových skupin. Pokud se to nezmění, ČSSD bude uvažovat i o zrušení ústavu nebo jeho převedení pod Ústav pro soudobé dějiny, řekl novinářům. Právě sociální demokraté spolu s komunisty proti vzniku ústavu nejvíce brojili, jeho tvůrce obviňovali z politizace výkladu dějin.
ODS tato obvinění odmítala, ústav podle ní dosud zajišťoval otevřený přístup k nedávné minulosti. Senátor ODS a bývalý disident Alexandr Vondra odmítl "minulost filtrovanou", kdy prý několik vyvolených informace předžvýká a naservíruje jako předem danou pravdu. "V takovém (stavu) by ústav pro studium totalitních dějin byl fakticky zbytečný, byla by to jenom nějaká kopie Ústavu pro soudobé dějiny," míní.
Rada ÚSTR odložila jednání o personálních změnách o týdenRada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o týden odložila mimořádné zasedání, na kterém chtěla tuto středu projednat personální změny, které první den ve funkci provedl nově jmenovaný ředitel Jiří Pernes. Důvodem odkladu je podle místopředsedy rady Patrika Bendy očekávaná mimořádná dopravní situace v hlavním městě kvůli návštěvě prezidentů Ruska a USA. |
Petici proti volbě Pernese sepsala i Konfederace politických vězňů (KPV).
"Spatřujeme v tom krok zpět ke komunistické minulosti a ke způsobům, které tehdy společností vládly. Nás tento akt uráží," uvedl místopředseda KPV František Šedivý.
Pernes vyvolal rozruch poté, co se po jeho zvolení ukázalo, že navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML), ale neuvedl to do životopisu.
Někteří zaměstnanci ústavu a osobnosti také zpochybnili samotné výběrové řízení, Pernes podle nich nesplnil některé jeho zákonitosti. "Člověk, který celá 70. a 80. léta oslavoval vítězný únor, KSČ a dělnické hnutí na Břeclavsku, to prostě není člověk, který by měl dávat podklady k lustracím, spravovat archivy Státní bezpečnosti," uvedla jedna z tvůrkyň petice Monika MacDonagh-Pajerová.
Většina historiků a archivářů Pernese podpořila
Většina historiků a archivářů z ústavu ovšem vyzývá k ukončení "antipernesovské" kampaně. "Nevidíme důvod, proč bychom v naší práci neměli pokračovat pod vedením ředitele, který vzešel z demokratické volby, v tomto případě Jiřího Pernese," konstatuje historik Zdeněk Hazdra, vedoucí oddělení zkoumání doby nesvobody ÚSTR. "Trváme na respektování demokratických principů výběrového řízení," dodává. Historici zevnitř Ústavu medializované obavy z "likvidačního" či neprofesionálního působení Jiřího Pernese v čele ÚSTR nesdílejí a ve svém prohlášení vyjadřují jiný druh obav: z předvolebního zpolitizování situace kolem vedení ÚSTR i z nezdravého tlaku politiků na svou práci.
Rada ústavu o výběru Pernese už dvakrát jednala; většina jejích členů ale dospěla k názoru, že výběrové řízení platí. Jmenovací dekret však odmítla podepsat předsedkyně rady Naděžda Kavalírová, podepsala jej nakonec pověřená členka rady Petruška Šustrová. Podle MacDonagh-Pajerové to nemá zákonnou oporu. Podotkla, že ústav a jeho vědeckou radu kvůli Pernesovi už opustilo více než deset lidí.
Pernes na sebe přivolal kritiku kvůli tomu, že hned v den nástupu do funkce odvolal oba Žáčkovy náměstky a dva ředitele, funkci šéfa oddělení ekonomiky a rozpočtu opustil Jaroslav Kolčava. Z vědecké rady ústavu odešli spisovatel a bývalý velvyslanec Jiří Gruša a historik Eduard Stehlík, nejnověji pak proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík a šéf knihovny Libri prohibiti, disident a signatář Charty 77 Jiří Gruntorád. "Důvody jsou snad zřejmé. Nechci je rozebírat ani komentovat," sdělil ke svému rozhodnutí.
