Třeba i poslušného vysloužilého politika, který nikdy nevynesl žádný rozsudek. V justičních kruzích se spekuluje, že si přílepek ušila na míru současná ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová či její předchůdce Pavel Němec, který je známý z kauzy "justiční mafie".
Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové jde o "ohrožení nezávislosti" justice. "Podle mne je to protiústavní návrh, který posiluje moc výkonnou a porušuje dělbu moci. Děje se tak navíc formou přílepku, a to v rozporu s existující judikaturou ústavního soudu," řekla LN Brožová. Na případ upozornil jako první server iDnes.
Přílepek je mimořádně nebezpečný, říká Pospíšil
Ostře proti je i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. "Zjistil jsem to před dvěma hodinami a podle mě je ten přílepek mimořádně nebezpečný. Předsedou nejvyššího soudu by mohl být jmenován kdokoliv, a to bez předchozí praxe. Dnes se přitom předsedou Nejvyššího soudu může stát jen ten, kdo je členem tohoto soudu, má minimálně desetiletou praxi v justici a výraznou odbornou způsobilost," vysvětluje Pospíšil. Na poslaneckém klubu ODS bude podle svých slov prosazovat, aby strana hlasovala jednoznačně proti: "Udělám pro to vše."
Proč přílepek k úplně jinému zákonu přidal, Polanský vysvětlit nechce či neumí. Nezávislost justice podle něj ohrožena není, když zárukou má být prezident republiky, který předsedu Nejvyššího soudu v konečné fázi jmenuje. "Myslím, že pan prezident je osoba uvážlivá, která nepotřebuje mít nějakou lhůtu a dokáže jmenovat někoho, kdo odpovídá významu této funkce," hájí se poslanec. Návrh prý podal sám a nikdo s ním na něm nespolupracoval: "Já jsem to podal a dál to není třeba zkoumat."
LN se ale podařilo získat od důvěryhodného zdroje informace, že když se Pospíšil Polanského ptal, co má jeho iniciativa znamenat, poslanec vůbec nic netušil a hájil se tím, že materiál má od ministerstva spravedlnosti.
"Tu spekulaci, že by mohla být snaha dostat tam Kovářovou jsem slyšel mnohokrát. V právních kruzích tato informace šumí minimálně dva až tři měsíce. Dosud tomu bránil zákon a najednou se objeví velmi podivný přílepek k zákonu ve druhém čtení? Když si to v souvislosti s těmi informacemi a tím, že přílepek pomáhali zpracovat na ministerstvu, zanalyzujete, vyplývá z toho, že to tak může být. Respektive si položit klasickou detektivní otázku Qui bono, komu to slouží," řekl LN zdroj, který si nepřál zveřejnit své jméno. Oficiální vyjádření z ministerstva spravedlnosti se LN nepodařilo získat.
Kovářová by mohla v čele ministerstva pokračovat
O tom, že za Kovářovou ve skutečnosti stojí v justici stále vlivný exministr Pavel Němec, se spekuluje už od jejího nástupu do čela resortu. Němec byl blízkým spolupracovníkem Mirka Topolánka a pracoval v jeho éře i pro Úřad vlády. Podle informací LN Topolánkovi stoupenci v ODS počítali i s tím, že by Kovářová mohla v čele resortu pokračovat, pokud by ho po volbách získali občanští demokraté. Exministra Jiřího Pospíšila totiž bývalý šéf ODS příliš v lásce neměl.
Navíc proti Topolánkovi ostře vystupovala plzeňská ODS, kterou Pospíšil vede. Naopak nový lídr ODS Petr Nečas s Pospíšilem počítá coby se členem svého nejužšího týmu. Je tak vysoce pravděpodobné, že kdyby ODS ovládla ministerstvo spravedlnosti, dal by mu před Kovářovou jednoznačně přednost. Kromě toho by po Topolánkově odchodu měl klesnout i vliv Němce na ODS.
Iva Brožová řídí Nejvyšší soud od března 2002. Její křeslo se mělo původně uvolnit již na konci letošního roku - Brožová totiž patří mezi horké kandidátky na "postup" k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Výměna českého zástupce u Evropského soudu ale nakonec proběhne až v roce 2012. Do té doby se tak nejspíš může hrát jen o post místopředsedy soudu.
