Lidovky.cz

Jediný syn zemřel při operaci mandlí. Rodiče dostali 620 tisíc

Česko

  11:00
PRAHA - Manželům Hnykovým zemřel při operaci mandlí čtyřletý syn. Každý z nich dostane za strádání od semilské nemocnice 310 tisíc korun. Lze vůbec změřit bolest rodičů ze ztráty dítěte? České soudy se o to čas od času pokoušejí, na rozdíl od některých západoevropských zemí ale zrovna moc štědré nejsou. Dokazuje to případ manželů Petra a Heleny Hnykových.

Ilustrační foto. foto: Lidové noviny

Těm v roce 2006 při banální operaci nosních mandlí zemřel v semilské nemocnici čtyřletý syn. Krajský soud v Hradci Králové každému z nich za několikaleté strádání a poškození rodinného života přiřknul 260 tisíc korun. O mnoho lépe nepochodili před 14 dny ani u Vrchního soudu v Praze. "K té původní částce jsme přidali každému 50 tisíc korun. Každý z rodičů dostane 310 tisíc korun," řekl LN mluvčí soudu Jan Fořt.

Rodiče chlapce považují přiznanou částku za směšnou a počítají s dovoláním k Nejvyššímu soudu. "Budeme pokračovat dál. Určitě. Málo by bylo i deset, dvacet, třicet milionů. Chci, aby to nemocnici stálo co nejvíc. Celou dobu se k tomu stavěli tak, jakoby se nic nestalo. Jde mi o trest. Koneckonců jak jinak chcete nemocnici potrestat? To nebyla chyba jednoho člověka, ale celého kolektivu," říká otec mrtvého chlapce Petr Hnyk.

Otec sice mluví rozhorleně o deseti milionech, ovšem i on počítá s realitou panující na českých soudech, a spolu s manželkou proto po nemocnici požadovali za způsobenou nemateriální újmu dohromady rovný milion. Podle právničky Marie Cilínkové, která se na odškodňování specializuje, jde o realistický odhad, soudy totiž větší částky pozůstalým zásadně nepřiznávají.

"Je to samozřejmě málo. V zemích, jako je třeba Irsko, Itálie nebo Španělsko, bývají částky výrazně vyšší. Vždy se zohledňuje ekonomický stav společnosti, jde ale i o to, jak vysoko má ta která společnost nastavené humánní principy, jako je hodnota lidského života či zdraví. Irsko je křesťanská země a má k těmto věcem obrovskou úctu a vztah," vysvětluje Cilínková.

Stěhování kvůli smrti dítěte

Smrt syna Pavla rodině převrátila život vzhůru nohama. Kvůli vzpomínkám museli začít vlastně úplně znovu - otec změnil práci a rodina se přestěhovala. Nyní žijí v Jablonci nad Jizerou a dokonce se jim narodil další syn. Petr Hnyk přesto i po čtyřech letech dochází k psychiatrovi: "Bydleli jsme v Poniklé, ale museli jsme se přestěhovat. Žít v tom bytě, kde jsme byli všichni pohromadě, jsme už prostě nechtěli. Ze stejného důvodu jsem musel nechat i práce. Jsem truhlář a když jsem vzal v dílně do ruky kus dřeva, vzpomněl jsem si, jak si s ním hrál syn".

Na nemocnici se Hnyk zlobí i proto, že se k nim prý chovala necitlivě a chtěla tragickou událost zamést pod koberec: "Hrozné bylo už to, jak jsme se o smrti dozvěděli. Příjde doktor, má ruce v kapsách a řekne, že se to v jednom z tolika a tolika případů stává". Hnyk také tvrdí, že se nemocnice snažila tělo syna co nejrychleji "odvézt, aby znemožnila pitvu."

Urážlivým pak podle něj byl způsob, jakým se nemocnice omluvila: "Omluva přišla skoro po třech letech a adresována nebyla mě - Petru Hnykovi, ale Pavlu Hnykovi, mému mrtvému synovi. Ani si nezjistili, jak se správně jmenujeme. "Výtky kvůli údajnému necitlivému zacházení vedení nemocnice od začátku odmítá a tvrdí, že Hnyk přehání. Vracet se k případu nemocnice již nechce. Podle jejího správního ředitele Bohumila Picka by se tím jen jitřily staré rány. "Pro nás i pro ně je to živá a citlivá záležitost," říká.

Pavel Hnyk zemřel 13. března 2006. Při operaci nosních mandlí se mu zastavil dech a nepomohla ani resuscitace. Pochybení bylo na straně nemocnice a anesteziolog semilské nemocnice Jaroslav Krtička za něj také o dva roky později dostal čtyřměsíční podmíněný trest. Otec i matka pak ze zákona dostali od pojišťovny každý 240 tisíc korun. Míra jejich utrpení na jedné a provinění nemocnice na druhé straně jim ale přišla nesouměřitelná, a podali si proto žalobu kvůli způsobené nemateriální újmě.

Královéhradecká soudkyně Věra Adámková jim loni v červnu se slovy "medicína není všemocná" přiřkla každému 260 tisíc korun. Tedy přesně tolik, kolik nemocnice dobrovolně nabízela: "Chtěla jsem jít ještě níž. Když ale nemocnice nabídla 260 tisíc pro každého, byl by nesmysl, abych rodičům přisoudila méně," dodala. Ani soudkyně pražského vrchního soudu Romana Vostrejšová o mnoho štědřejší nebyla.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.