Při svém vzniku to byl nejvíce zpochybňovaný kraj. Napůl v Čechách, napůl na Moravě, vytržený ze tří rozdílných regionů. Teď má jako jediný dva politiky ve funkci místopředsedů Poslanecké sněmovny - Miroslavu Němcovou z ODS a lidovce Jana Kasala.
Ale zároveň je jedním z těch, kde na hejtmanství je sociální demokracie u moci díky dohodě s komunisty. Lidem to však nepomáhá. "Jsme snad poslední místo v republice, kde není ani zárodek nějakého integrovaného dopravního systému," stěžuje si Pavel Vrána z Jihlavy. Problém je právě v tom, že zatímco ostatní kraje mají své přirozené centrum, Jihlava se jím zatím spíše snaží být. Pelhřimovsko tíhne stále k Budějovicím, Havlíčkobrodsko k východočeských městům a východní část kraje k Brněnsku.
Kraj v číslech* Kraji Vysočina klesla v dubnu nezaměstnanost na 9,6 procenta, celorepublikový průměr je přitom 9,2 procenta. Situace se zlepšila ve všech okresech. |
Právě vylepšení dopravní infrastruktury je společně s nezaměstnaností jedním z nejčastějších témat politiků. Kraj protíná dálnice D1, ale tu všichni spíše znají z Nohavicovy písničky Ladovská zima. A z vlastních zážitků s nešvary počasí na ní. Stejně tak síť vlaků kraji příliš nepomáhá.
Pro východní část kraje budou do budoucna klíčová další rozhodnutí o energetické koncepci České republiky. Jaderná elektrárna Dukovany, která leží v okrese Třebíč, totiž spěje do druhé poloviny své existence a politici budou muset učinit radikální rozhodnutí - zda umožní, aby na volných pozemcích vedle ní začaly vznikat nové bloky, které ty stávající nahradí. Většina stran však spíše mluví o dokončení Temelína. Právě energetika však dává mnoha lidem na Třebíčsku přímo i nepřímo práci.
Důležitá je také otázka oblastí o něco severněji - uranových dolů v Dolní Rožínce. Ty jsou zatím otevřeny pro dotěžení existujících zásob, rozhodnutí o nich bude klíčové pro zaměstnanost v okolí.
Pro "vnitřní" část Vysočiny je zásadní cestovní ruch. Jeho potenciál kraj stále neumí naplno využít, a to má tři památky se statusem UNESCO - Telč, Třebíč a kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.
Volební speciál - kraj Vysočina |
"Mám pocit, že se tu ale střídá víc lidí z tuzemska než cizinců," shodují se i lidé v Třebíči. Tamní židovská čtvrť i bazilika jsou romantickými místy, ale chybí jí soustředěnější propagace v zahraničí. Vysočina se totiž právě svou polohou na rozhraní Čech a Moravy dostává částečně do izolace. Zatímco ostatní moravské kraje se spojují ke společné propagaci a propojují své nabídky, Vysočina se drží v povzdálí a mnoho projektů vynechala.
Pro mnoho lidí tak zůstává především krajem chat a chalup, hlubokých lesů a několika významných přírodních lokalit. Zástupci zemědělských oborů přitom míní, že právě proto je ideální pro agroturistiku. A farmy či rodinné ranče začínají zkoušet, co více zaujme, zda domácí buchty, sýry, prodej jehněčího, či připojení na internet.
V poslední době také přibývá podnikatelů, kteří se snaží turisty nalákat, aby krásy kraje, kde se netřeba bát moc vysokých kopců ani únavných nížin, poznávali z koňského hřbetu nebo ze sedla kola. Poměrně dobře značená síť cyklostezek a tras pro běžkaře přitahuje ročně už desetitisíce lidí, možnosti by však byly mnohem větší.
Kraj se navíc musí vyrovnat s tím, že některé krajské instituce mu chybí, až letos dostal vlastní policejní ředitelství, plnohodnotný krajský soud ještě nemá a některé instituce má společné s Jihočeským nebo Jihomoravským krajem. Na změny nejsou peníze. Měnit se nemusí jen jedno: v kriminalitě se dlouhodobě drží na spodních, nejlepších příčkách žebříčku.
"Jsme snad poslední místo v republice, kde není ani zárodek nějakého integrovaného dopravního systému."
Další díl, tentokrát o Sředočeském kraji, si přečtěte v pátek 14.května