"Senátoři chtějí docílit toho, aby občané České republiky, kteří nebyli držiteli českého občanství v době, kdy probíhaly restituce, mohli být alespoň dodatečně účastni těchto restitucí," uvedla Pelcová. Na počátku 90. let mnoho emigrantů české občanství nemělo, a tak přišli o šanci bojovat o majetek zabavený komunisty.
O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců. Jako zpravodaj se problému ujme místopředseda soudu Pavel Holländer, uvedla Pelcová. Nelze předjímat, za jak dlouho soud o návrhu rozhodne. Průměrná délka projednávání kolísá od několika týdnů do několika let.
Podle senátorů české restituční zákony diskriminovaly krajany. "Zejména v důsledku legislativního vývoje v oblasti státního občanství České republiky byli tito občané vyřazeni z možnosti nabýt majetek, o nějž protiprávně přišli v období komunistického totalitního režimu," stojí v návrhu. Pokud by soud lhůty zrušil, dostali by prý krajané šanci zažádat o majetek i po takzvané restituční tečce.
Podle Senátu se problém týka hlavně Čechoameričanů
Senátoři po Ústavním soudu chtějí, aby lhůty zrušil s určitým odkladem. Parlament by v mezičase mohl schválit normu, která by umožnila žádat o majetek jen těm, kteří v době restitucí nesplňovali podmínku českého občanství. Ostatní neuspokojené restituční nároky by se tak znovu neotevíraly.
Podle senátorů se problém týká například Čechoameričanů, které o české občanství připravila úmluva o naturalizaci, kvůli níž automaticky získali občanství USA. Platnost smlouvy byla ukončena až v roce 1997, kdy lhůty pro uplatnění restitučních nároků již uplynuly.
V zákoně o mimosoudních rehabilitacích z roku 1991 senátoři navrhli zrušit šestiměsíční lhůtu pro žádost o vydání majetku a roční lhůtu pro možnost domáhat se vydání u soudu. V případě druhého zákona chtějí například zrušit lhůty končící v roce 1993 a 1996, v nichž bylo možné nároky uplatnit. Podobným návrhem proti zákonu o úpravě vztahů k půdě se Ústavní soud zabýval už v roce 1999, tehdy jej odmítl.
