Lidovky.cz

Bohumín bojuje o elektřinu, voda zaplavuje rozvodnu

Česko

  10:49aktualizováno  13:45
BOHUMÍN - Stoupající voda ohrožuje důležitou rozvodnu elektřiny v Bohumíně na Karvinsku. Velká část města, kde žije 23.000 lidí, by jejím odpojením přišla o energii. V současné době stále rozvodna funguje. Dokud bude pro hasiče i pracovníky ČEZ bezpečná, budou ji držet co nejdéle v provozu. Voda kolem rozvodny v Bohumíně klesla o přibližně 20 centimetrů, informovala mluvčí města Lucie Balcarová. Podle ní je situace dobrá a nehrozí situace jako v roce 1997. Moravskoslezský hejtman hodlá vyhlásit stav nebezpečí od půl desáté večer.

Šestatřicet jednotek hasičů z několika okresů pokračovalo ve zpevňování hráze řeky Moravy u Hodonína, která má ochránit obce pod Hodonínem před povodněmi. foto: ČTK

Hlavní události

- Hladiny řek stoupají. Na 16 místech platí třetí povodňový stupeň, stav ohrožení
- Pršet bude silně až do středy, ČHMÚ vydal novou výstrahu před povodněmi
- Hasiči před vodním živlem zachránili 238 obyvatel zatopených obcí, nouzové ubytování muselo vyhledat 188 lidí.
- Voda zaplavila obec Troubky
- V Bohumíně hrozí zaplavení trafostanice
- Na Přerovsku jsou stovky domácností bez elektřiny

Ke trafostanici se však ze všech stran blíží voda. "Pokud se nám ji nepodaří uchránit, bude celé město bez elektřiny. To by zastavilo čerpání vody ze zaplavených prostor. Bude to boj. Budeme bojovat o každý centimetr," uvedla mluvčí. K rozvodně voda prosakuje přes improvizované hráze z pytlů s pískem.

Desítky hasičů a energetiků zpevňují pískovou hráz navezeným jílem. Zpravodaj ČTK ale z místa hlásí, že voda prosakuje hrází a pomalu zaplavuje plochu, na které stojí transformátory. "Asi je to marná práce, vody je tolik, že to nejsme schopni zastavit," řekl jeden ze zasahujících techniků.

Voda se po 13 letech vrací do Troubek

Výpadek rozvodny by zasáhl centrum města a velké průmyslové podniky, několik městských částí ale ohroženo není. Podle mluvčí města je hlavním úkolem všech složek, které nyní ve městě působí, udržet rozvodnu co nejdéle v provozu. "Je to naše priorita," řekla Balcarov.

Večer hejtman vyhlásí stav nebezpečí
Moravskoslezský hejtman vyhlásí od dnešních 21:30 kvůli povodním v kraji stav nebezpečí, který bude platit pro Bohumín, Karvinou a jejich okolí. Situace v těchto oblastech je nadále kritická, řekl hejtman Jaroslav Palas.

V 21:30 se tak v Ostravě sejde poprvé v souvislosti se současnými povodněmi krajský krizový štáb. Podle Palase bude vyhlášením stavu nebezpečí řízení záchranných prací pružnější.

"Za stavu nebezpečí hejtman vydává rozhodnutí, která umožňují krizovým štábům ve zmíněných oblastech promptně reagovat. Celé řízení se tak stane operativnější nejen z pohledu současnosti, ale i budoucí obnovy zaplaveného území," řekl Palas, který stav nebezpečí vyhlásí na základě žádostí karvinského primátora a bohumínského starosty.


Z pohlednu Moravskoslezského kraje je nejdramatičtější situace právě v Bohumíně a jeho městských částech. Voda zatopila řadu domů a hladina pomalu dál stoupá. "Zatopení centra města zatím nehrozí. Předpokládáme, že v nejhorším případě může dojít k zatopení sklepů," řekla Balcarová. Během noci museli hasiči evakuovat jednu rodinu bydlící v blízkosti povodňové hráze. "Hrozí, že voda přes hráz začne přetékat," vysvětlila.

Voda podle ní navíc ochromila také dopravu na železnici. "Stále platí výluky na železniční trati v třech úsecích Bohumín - Chalupki, Karviná, hlavní nádraží - Louky nad Olší a Ostrava-Svinov - Polanka nad Odrou," vyjmenovala výluky v rámci celého Moravskoslezského kraje.

Podle Balcarové se také začínají množit dotazy občanů, zda mají jít do práce. "Velké průmyslové podniky výrazně omezily výrobu, některé závody zastavily provoz úplně. Každý ze zaměstnanců si ale musí situaci vyhodnotit sám a případně se spojit s podniky, ty vycházejí lidem zasaženým vodou v tomto směru vstříc," řekla Balcarová.

Sesuvy půdy mohou 30 000 lidí připravit o pitnou vodu
Voda ve Vsetíně a okolí pomalu opadá, hladina Vsetínské Bečvy je od nočních hodin mimo stupně povodňové aktivity. Region však místo záplav začínají ohrožovat sesuvy podmáčené půdy. Místní jílovcové podloží nasycené vodou totiž podle odborníků ztrácí pevnost a může se dát do pohybu. Škody, které na Vsetínsku nenapáchala velká voda, tak mohou způsobit pohyby půdy, informovala mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová.

Příčny povodní?

Jan PretelZáplavy, které postihly sever Moravy, se podobají ničivým povodním z roku 1997. Tehdy vznikly kvůli silným dlouhotrvajícím dešťům z frontálního systému, který přišel od západu, nyní je důvodem fronta přicházející z jihu, nejde ale o bleskové lijáky podobné těm, které způsobily loňské povodně. "V roce 1997 napršelo na Lysé hoře za čtyři dny až 450 litrů vody na metr čtvereční, nyní to bylo zhruba 300, je to pětina normálního úhrnu za celý rok," řekl klimatolog Jan Pretel.

Připomněl, že takový příval vody nezvládne půda přijmout. Úkolem v takovýchto případech je zmenšit následky povodní.

Za 13 let, které uběhly od katastrofy, se ale podle Pretela zásadně zlepšila připravenost předpovědního a varovného systému. Lidé jsou informováni o nebezpečí rychleji. Co podle klimatologa zaostává, je ochrana na úrovni obcí, tedy výstavba suchých poldrů a dalších opatření v krajině.

Sporná je podle Pretela výstavba v pravidelně zaplavovaných oblastech. Tuto otázku podle něho ale nepřísluší hodnotit lidem, kteří sami nebyli vytopeni. "Lidé tam mají kořeny, někteří se kvůli tomu odstěhovat nemohou," konstatoval. Dodal, že v tom případě je třeba přizpůsobit typ staveb v místech, jako jsou například Troubky na Přerovsku.

Mezi nejrizikovější místa patří Lidečko, kde se před čtyřmi lety aktivoval rozsáhlý sesuv ohrožující přívod pitné vody pro 30.000 lidí regionu, ale také Růžďka či Mikulůvka, postižené rozsáhlými sesuvy po povodních v roce 1997. Ve Vsetíně jsou pak aktivní sesuvy například u cesty na Hanžlově, Za Díly, v Janišově, nad Hrbovou, ale také u modlitebny na Jasence. Sesuv také zdeformoval chodník v Panské zahradě.

"Na sanaci tohoto sesuvu připravujeme v současné době žádost o dotaci z Operačního programu životního prostředí, která může činit až osmdesát pět procent nákladů," poznamenala starostka města Květoslava Othová. Sanace jen tohoto sesuvu si totiž podle odhadů vyžádá 3,5 miliony korun.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.