Informaci přinesl deník E15. Podle analýzy, kterou má k dispozici, jsou možná tři řešení: přerozdělení peněz v rámci rezortu obrany, snížení počtu a odprodej techniky nebo její úplné vyřazení z provozu. "Nejradikálnější varianta předpokládá propuštění 1800 vojáků, z čehož by piloti tvořili zhruba desetinu. Například by zcela zanikla vrtulníková základna v Přerově," řekl vysoce postavený důstojník.
Vzdušné síly by přestaly provozovat i nové ruské vrtulníky Mi-24/35 a
Mi-171, skončily by také cvičné L-39 Albatros. Armáda naopak nadále počítá s bitevníky L-159, v provozu zůstanou i nové airbusy a letouny CASA. O místa se nemusejí obávat piloti nadzvukových gripenů. Pozemních sil by se úsporné kroky tak drasticky nedotkly. Vyřazeny by byly dva dělostřelecké radiolokátory Artur, které obsluhují čtyři desítky vojáků.
"Pokud nebudou nalezeny úspory, u vrtulníkového letectva zaznamenáme nevratný dopad na stavy leteckého i pozemního personálu a zmaření investic do nákupu a modernizace techniky," uved nejmenovaný důstojník.
Jak bude ministerstvo obrany situaci řešit, není jasné. Loni muselo kvůli rozpočtovým škrtům propustit 3000 vojáků a občanských zaměstnanců. Zároveň však čelí kritice za nákup obrněných transportérů Pandur, letounů CASA a vozidel Iveco, za něž utratí přes dvacet miliard korun.