Češi patří z hlediska obav ze ztráty bydlení k největším pesimistům v EU. V Česku 8 % respondentů považuje za velmi pravděpodobné, že se bude muset kvůli nedostatku peněz vystěhovat, dalších 27 % považuje tuto možnost za "docela nepravděpodobnou", ale nevylučuje ji. Jako velmi nepravděpodobnou vidí ztrátu bydlení 67 % dotázaných.
V průměru Evropské unie však takovou ztrátu považuje za velmi nepravděpodobnou 76 % lidí, pouze 5 % stěhování kvůli finanční tísni předpokládá.
Češi ale mají i celkově větší obavy z budoucnosti než většina dalších obyvatel evropské sedmadvacítky. V Česku například jen 26 % lidí skálopevně věří tomu, že se jim v příštím roce podaří udržet si současné zaměstnání. V průměru EU je to 44%. Čtvrtina dotázaných Čechů naopak vyjadřuje obavy ze ztráty práce, z toho 8 % vůbec nevěří, že si je zaměstnavatel v příštím roce ponechá.
Podobně pesimističtí jsou Češi i v odpovědi na otázku, jaký vývoj své finanční situace očekávají v příštích dvanácti měsících. Třetina českých respondentů (33 %) očekává, že se jejich finanční situace zhorší, takřka polovina (48 %) předpokládá, že z hlediska peněz u nich zůstane vše při starém.
Pouze 14 % dotázaných se optimisticky domnívá, že se finanční poměry v jejich rodině zlepší. Vůbec největšími optimisty jsou v tomto směru lidé ve Švédku, kde ve zlepšení své finanční situace věří 30 % lidí. Na opačném konci žebříčku figurují Řekové (7 %) a Rumuni (8 %).
I když ale v Česku jsou lidé v otázce své finanční budoucnosti velmi pesimističtí, úplného kolapsu rodinných financí, při němž by nebyli schopni platit ani základní účty, nakupovat jídlo a pokrývat běžnou denní spotřebu, se "velmi obává" jen 5 % dotázaných, což je méně než evropský průměr (7 %).
Česko je téměř bez chudoby
Ekonomové to vysvětlují mimo jiné tím, že ČR patří k zemím s nejnižší mírou chudoby na světě. Nůžky mezi bohatými a chudými tady nejsou zdaleka tak otevřené jako v naprosté většině vyspělých zemí.
Za chudého se statisticky považuje každý, kdo má menší příjem než 60 % středního průměrného platu ve státě. Takových lidí dnes žije v Česku kolem 8 %, zatímco v Rakousku 12,5, v Německu 11, v Irsku 15, a ve Spojených státech dokonce 18 %.
"Nízká míra chudoby u nás vychází z historických souvislostí, dokonce i za socialismu tady byly menší rozdíly v platech než v ostatních komunistických zemích," řekla LN ekonomka Markéta Šichtařová. Česko má podle ní oproti mnoha starým členským státům EU zatím také výhodu v tom, že skupiny těžko zaměstnatelných obyvatel, třeba přistěhovalců či národnostních menšin, nejsou v Česku tak početné jako na Západě.
Frustrovaní Řekové
Sociologický průzkum Eurobarometr prokázal kromě "pesimismu" Čechů směrem k vlastní budoucnosti také frustraci zadlužených Řeků. Řekové letos prakticky při všech položených otázkách odpovídali většinou velmi pesimisticky a nedávali si příliš naděje na zlepšení.
Kdo z Čechů by se chtěl naopak naučit většímu optimismu, měl by se vydat do Rakouska. Rakušané totiž podle průzkumu patří k nejoptimističtějším národům Evropy.
I když i v této alpské zemi narůstá počet osobních bankrotů a exekucí, 91%obyvatel považuje za velmi nepravděpodobné, že by se kvůli finančním problémům museli stěhovat z bytu či domu.
