Je to už rok, co si rodina Bedřicha Hrdličky pořídila tři stavební parcely v nově plánovaném satelitu ve Vysoké nad Labem. "Chtěli jsme se přestěhovat s manželkou, dům tam měla mít i rodina mého syna a také moje dcera," vypráví Hrdlička. "Narodila se mi vnoučata, tak jsme chtěli být pohromadě. Do té doby jsme bydleli od sebe třicet kilometrů," pokračuje šedesátiletý muž.
Jenže loni na podzim přišel zvrat: všechny zakoupené parcely se rázem změnily v pole. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž svým verdiktem zrušil podobu územního plánu tisícičlenné obce, která do té doby umožňovala ornou půdu zastavět.
Soudci vyhověli námitkám tamějšího zemědělského družstva. A úřady rázem nemohly vydávat majitelům pozemků stavební povolení. Neexistoval totiž dokument, který by říkal, že na zakoupených pozemcích mohou majitelé stavět. "Měl jsem tam už zavedenou elektřinu, vodu, kanalizaci. Ale náhle jsem tam mohl leda tak pěstovat ředkvičky," říká Hrdlička. Stejně na tom byly desítky lidí, kteří si v obci nakoupili vedlejší pozemky.
Chránit by měla lhůta
Soud postupoval při rušení plánu podle zákona, který mluví o takzvaných opatřeních obecné povahy – těmi jsou mimo jiné i územní plány měst, obcí či krajů. Za poslední roky jich zrušil už několik, návrhů mu navíc rok od roku přibývá.
Důvodem jsou většinou pochybení politiků při schvalování plánů či zásah do práv lidí, kteří v dané oblasti žijí. V některých případech ale zákon působí zbytečně tvrdě.
Aby se neopakovaly případy typu pana Hrdličky, požaduje NSS po Ústavním soudu, aby zákonnou úpravu zrušil. "Problematické je především to, že není dána žádná lhůta, po kterou lze opatření obecné povahy napadnout," vysvětluje předsedkyně prvního senátu NSS Marie Žišková. V praxi se tak podle ní může stát, že bude zrušen územní plán, podle něhož se přitom obec už několik let rozvíjí.
"Právě takový případ necháváme nyní posoudit u Ústavního soudu," popisuje soudkyně. Žiškové a jejím kolegům vadí, že kvůli chybějící lhůtě je narušena právní jistota občanů.
Současná pravidla mají navíc i další problémy. Soud může dokument zrušit třeba i kvůli formálním chybám ve schvalovacím procesu – často dokonce stačí, aby se zastupitelé špatně vypořádali s námitkou některého z občanů, jichž se změna dotkne či nedodrželi dobu zveřejnění návrhu změn. Nezáleží pak na tom, jestli chyby opravdu vážně poškodí práva těch, kteří dokument napadají.
Příprava plánů je přitom velmi náročná. Šance, že nějaká procesní chyba vznikne, bývá velká. Problematická je dle současných pravidel, která byla poměrně narychlo přijata v roce 2005, i velmi krátká doba, již má soud na rozhodnutí – pouhých třicet dnů.
Nejenže tak soudci rozhodují v časovém tlaku, ale především obce či kraje mají málo času na vypracování vysvětlení a obhajoby vzniku plánu. Ten, kdo návrh podává, má přitom dobu na přípravu neomezenou.
Právě kvůli těmto potížím se soudci obrátili na Ústavní soud, aby zrušil celou část zákona, která opatření obecné povahy upravuje.
Statisíce škod a rok zdržení
Hrdličkova rodina nakonec může ve stavbě domku pokračovat. Zastupitelstvo Vysoké dočasně vyřešilo situaci tak, že lidé, kteří nakoupili v satelitech pozemky, mohli zažádat o stavební povolení.
Nyní už půl roku pracuje na novém územním plánu, který má rozvoj obce přivést k normálu. Potrvá však ještě rok, než bude hotový.
"Chtěl jsem, aby dům stál už na konci loňského roku. Takhle budeme bydlet až letos. Ale hlavně že se staví. Stálo nás to sice zdržení a statisíce navíc, ale báli jsme se, že o domy přijdeme úplně," popisuje zoufalou situaci z loňského roku Hrdlička.
Možnost zrušit územní plán i další opatření obecné povahy mají v zákoně určitě zůstat. I sami soudci NSS říkají, že je důležitým nástrojem, jak mohou lidé bránit svá práva. Některá pravidla by ale měla být jinak nastavena. To by mohla přinést i plánovaná novela soudního řádu správního. "Úprava je velmi důležitá a potřebná. Nesmí ale být narušována právní jistota a porušován ústavní pořádek," uzavírá soudkyně Žišková.
