Svoboda uvedl, že je připraven na dialog a na případné vydání společného prohlášení k celé věci. "Jsem ochoten se bavit o čemkoli, ale nepadá v úvahu, abych přerušil členství nebo vystoupil z KDU-ČSL kvůli tomu, že se jako řadový člen strany obracím na soud," uvedl.
Svoboda a Šojdrová se počátkem tohoto týdne mají sejít a o situaci jednat. Šojdrová se nechtěla ke schůzce vyjadřovat, protože to je podle ní citlivé téma.
DÁLE ČTĚTE: |
Někdejší ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL podal 20. července ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze. Tento soud letos v červnu zamítl odvolání státu coby vedlejšího účastníka sporu o dům, a v podstatě tak učinil tečku za bojem o pozůstalost.
Šojdrová na podání ústavní stížnosti reagovala výzvou v médiích, aby Svoboda stranu dočasně opustil. Svoboda podle ní vedení strany slíbil, že ve sporu pokračovat nebude. "Věděli jsme, že to stranu může poškodit. To také všechny analýzy neúspěšných voleb prokázaly. To, že už dnes není předseda, nikoho nezajímá, všichni si nás s ním spojují," vysvětlila již dříve svůj krok.
Čtyřpatrovou dejvickou budovu v hodnotě asi 50 milionů korun odkázala Svobodovi v roce 1992 jeho známá Marie Kaprálková. V listopadu 2004, tedy ve svých dvaadevadesáti letech a rok před svou smrtí, však Kaprálková sepsala novou závěť, v níž svůj majetek rozdělila mezi charitativní organizaci Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a své vzdálené příbuzné, manžele Aleše a Boženu Kopecké. Dejvický dům podle tohoto dokumentu připadl charitě. Kdyby dal soud Svobodovi za pravdu, část majetku Kaprálkové včetně dalšího činžovního domu by propadla státu jako takzvaná odúmrť.
Svoboda i charitativní organizace během sporu shodně tvrdili, že je majitelka domu v závěti určila jako dědice. Soud ale v listopadu loňského roku zamítl Svobodovu žalobu a politik po dlouhých letech sporů oznámil, že boj o dům vzdává. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako vedlejší účastník řízení ale s rozsudkem obvodního soudu nesouhlasil a odvolal se. Svoboda pak prostřednictvím svého advokáta poslal k soudu písemný souhlas s odvoláním. Bez toho by spor o činžovní dům skončil v neprospěch někdejšího šéfa lidovců. Následně však Svoboda vydal prohlášení, že svůj souhlas s odvoláním stahuje. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na svém podaném odvolání trval, městský soud ho ale následně zamítl. Svoboda reagoval podáním ústavní stížnosti.
