Milada, Barbora, Matylda či Medard. Čtenáři ze severozápadních Čech už mají jasno, o čem je řeč. O jezerech, která vznikla či jsou právě napouštěna v místech bývalých lomů.
A trend je nezastavitelný. S tím, jak se většina dolů blíží ke svým limitům, je stále zřetelnější, že jde o jedinou možnost, jak vyždímanou krajinu alespoň trochu oživit. "Důvod pro zatopení je logický. Zpravidla nemáme dost zeminy, kterou bychom obří jámu zavezli," vysvětluje Gabriela Benešová ze společnosti Czceh Coal. Ta provozuje doly Vršany a ČSA.
Přidává se k ní i Vladimír Budinský ze sousední těžařské firmy Severočeské doly. "Je to standardní způsob rekultivace. Kdybychom tam nechali jámu, trvalo by dlouho, než by se příroda vrátila do původního stavu," myslí si Budinský.
Čtěte také |
Obě firmy sice ještě těží, ale už dnes vědí, že své lomy jednou zalijí vodou z Ohře. Stejně jako se to nyní děje u další nádrže – Mostu v oblasti vytěženého lomu Ležáky. "Zavodnění nebylo jedinou variantou, ale zvolili jsme je jako možnost nejvhodnější, nejekonomičtější a nejrychlejší," říká Josef Švec ze společnosti Palivový kombinát Ústí.
Ta má na starosti i vznik jezera Milada u Chabařovic. Před několika dny tu hladina dosáhla požadované výšky a technici uzavřeli napouštěcí kanál.
Ekologové však se zatopením obřích lomů nesouhlasí. Podle nich se kvůli tomu do oblastí už nevrátí původní zástavba a obyvatelé. "Ani sebelepší rekultivace už nikdy nevrátí obce do míst, kde měly domov desetitisíce lidí," reaguje Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Těžaři to ale vidí jinak. Tvrdí, že rekultivace je účinnou náplastí pro zdevastovanou krajinu. "Ekologové nemají pravdu. Existuje mnoho příkladů, že na rekultivované výsypky hnědouhelných lomů se vrací výstavba sídel, komunikací či sportovišť," vysvětluje Švec a uvádí například mostecký hipodrom či autodrom.
Podle jeho kolegů se navíc do oblasti severozápadních Čech vrací původní ráz krajiny. "Když se podíváte z letadla, je Podkrušnohoří plné malých rybníků či lesních tůněk," popisuje Vladimír Budinský.
Avšak ten nejviditelnější vodní útok zatím krajinu čeká. Z dolů Bílina a Tušimice mají vzniknout dvě jezera, každé s plochou přesahující tisíc hektarů. Jen pro srovnání – Slapy mají 1392 hektarů.
Severočeští starousedlíci tvrdí, že i to představuje návrat ke kořenům krajiny. Zdejší a německá ložiska hnědého uhlí vznikla právě díky tomu, že se tu před několik tisícovkami let rozkládalo moře. Vznikem Krušných hor ale došlo k jeho rozdělení a následnému vyschnutí. "Město Most vděčí za své jméno tomu, že zde byly haťové mosty přes bažiny," vysvětluje Budinský.
Více o tématu zatopených dolů najdete v sobotním vydání deníku
