Lidovky.cz

Přebarví se Senát na oranžovo? Voličů zatím chodí málo

Afghánistán

  14:00aktualizováno  17:12
PRAHA - Volební místnosti mají po týdnu opět na pilno. Ve 27 obvodech se konečně rozhodne, jací kandidáti budou po šest let zastupovat voliče v Senátu. Zatímco prvního kola se zúčastnilo pětačtyřicet procent Čechů, druhé bývá obvykle slabší, což se zatím potvrzuje.

Zdeněk Škromach (ČSSD) foto:  František Vlček, Lidové noviny

Zájem voličů o finále senátních voleb je podle očekávání zatím většinou nižší než před týdnem při prvním kole, kdy za první dvě hodiny po otevření volebních místností přišlo hlasovat zhruba deset procent voličů. Vyšší volební účast hlásily jen některé okrsky na Liberecku nebo na Českokrumlovsku.

Glosa Bohumila Doležala:

"Účast je slabší, chodí víc starší lidé," řekla například předsedkyně jedné z jičínských volební komisí Hana Myšíková.

Bojuje se o většinu v Senátu
Socialisté v prvním kole senátních voleb uspěli hned ve 22 obvodech, zatímco občanští demokraté v 19. Pokud kandidáti ČSSD promění alespoň dvanáct postupů do druhého kola ve vítězství, ovládnou většinou jednačtyřiceti hlasů horní komoru parlamentu.

Volby do Senátu

  • 2. kolo: začátek 22. října, 14.00 konec 23. října, 14.00
  • Hlasovací lístky získají voliči tentokrát až ve volební místnosti.
  • Volí se v 27 obvodech. Nejvíce kandidátů, kteří postoupili z 1. kola před týdnem, má ČSSD (22) a ODS (19).
Na první pohled se zdá, že by se zas tak moc zásadního nepřihodilo. Skutečnost je ale odlišná. Například o vysílání českých vojáků do zahraničí či mezinárodních smlouvách je totiž nutný souhlas obou komor parlamentu zvlášť. A ani jedna už nemůže být zpětně přehlasována.

Úřadující šéf socialistů Bohuslav Sobotka už po prvním kole voleb prohlásil, že by jeho strana zablokovala posílení české mise v Afghánistánu.

Infografika LN

Čistě teoreticky lze mluvit například i o vybudování logistické základny Spojených států v Česku, pokud by se americká administrativa skutečně odhodlala k budování protiraketového systému ve střední Evropě.

Socialistická většina v Senátu by ale především znamenala významné zpomalení reformních kroků vlády. Senát s levicovou většinou by totiž mohl do sněmovny vracet prakticky všechny zákony vládní koalice.

Ta by mohla svou pohodlnou většinou 118 křesel ve sněmovně Senát přehlasovat a zákony prosadit. Jenže celý legislativní proces by to značně zbržďovalo.

Některé zákony, které má nyní v rukou Senát a které by měly začít platit od počátku příštího roku, by tak zákonodárci vůbec nemuseli stihnout projednat. K tomu by se navíc množily vzájemné přestřelky mezi vládou a opozicí.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.