Předpokládá to vládní plán armádních misí pro další dva roky, který
schválila po dvouhodinové debatě navzdory kritice opozice sněmovna. Senát návrh podpořil už minulý týden.
"Vycházíme ze zahraničněpolitických zájmů České republiky," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Plán je podle něho výrazem zodpovědnosti vůči bezpečnosti ČR a spojenců.
Opozice: Jsme novodobí kolonizátoři
Opozice kritizovala zvýšení afghánského kontingentu. "ČR se nemusí stydět za rozsah současného zapojení," uvedl Antonín Seďa (ČSSD). Jeho stranický kolega Jan Hamáček si postěžoval, že koalice návrh neprojednala s opozicí a rezignovala na politické řešení situace v Afghánistánu. Podle Alexandra Černého (KSČM) nelze proti terorismu bojovat vojenskými prostředky. "Spojenci vystupují v Afghánistánu jako novodobí kolonizátoři," soudí.
Armáda se chce v Afghánistánu soustředit na čtyři priority. V rámci
provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru se bude podílet na obnově země. V provincii Vardak má být posílen výcvik místní armády a policie. Pokračovat bude také nasazení vrtulníkové jednotky, protichemických specialistů a meteorologů na letišti v Kábulu. V Afghánistánu má být v příštích letech nasazen i dopravní letoun C-295M CASA, okolo jejichž pořízení panují pochybnosti a Česko čelí žalobě Evropské komise.
Dostal vyhazov kvůli letdalům CASA? Čtěte |
Vojáci pro příští rok opět počítají s vysláním prostějovské jednotky
speciálních sil, tentokrát však pod hlavičkou mise ISAF. Elitní 601.
skupina v minulých letech v Afghánistánu bojovala v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda vedené Spojenými státy.
Z Kosova se vojácí stáhnou
V Kosovu bude moci být příští rok stejně jako letos až 550 vojáků, armáda ale počet nevyužije. Už nyní je v Kosovu 90 lidí, do příštího léta by jich tam mělo sloužit asi šest desítek. V ČR bude připraven k případnému nasazení prapor operačních zásob. V roce 2012 se počítá s kontingentem do 15 vojáků. "Problémy současného Kosova jsou už primárně nevojenského charakteru. Ale zdůrazňuji, z Kosova neutíkáme," uvedl Vondra.
V roce 2012 armáda plánuje také opětovné zapojení českých stíhaček do společné alianční ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí, tedy Litvy, Estonska a Lotyšska. Piloti s letouny Jas-39 Gripen tuto misi už absolvovali loni.
Letos poprvé zákonodárci schvalovali mise na dva roky s výhledem na rok třetí. Podle Vondry tím armáda ušetří, protože bude moci s dostatečným předstihem sjednávat různé smlouvy. Větší jistotu ohledně nasazení českých vojáků budou mít také spojenci.
