Jmenovací dekret Klaus akademikům předal v pražském Karolinu. Ministr školství Josef Dobeš (VV) v krátkém projevu uvedl, že profesoři by si měli být vědomi své odpovědnosti, kterou mají v postavení vzdělanostní elity. Dodal, že vysoké školy čeká nelehké období, reformy a snížení byrokracie. Síť škol podle Dobeše potřebuje redukci.
Naprosté znekvalitnění vysokých škol
Klaus se o situaci na vysokých školách zmínil na diskusní snídani byznysmenů s politiky organizované týdeníkem Euro. Prezident dlouhodobě kritizuje růst počtu vysokých škol a jejich studentů, který podle něj snižuje úroveň univerzitního vzdělání. Znovu hovořil o "naprostém znekvalitnění vysokých škol". Projevuje se podle něj i rostoucím počtem nových profesorů. "Když dvakrát až třikrát za rok dostanu takovouhle hromadu, abych podepsal osmdesát nových univerzitních profesorů, tak vždycky zesinám hrůzou a táži se, jestli je možné, že prostě od června do listopadu se u nás urodilo osmdesát nových univerzitních profesorů, a jsem si stoprocentně jist, že nikoliv," řekl v Klaus v debatě s podnikateli. Rozmělňování vzdělání a kvalifikace je jeden z největších defektů naší doby, dodal.
Titul profesora mají ode dneška akademici z pražských i moravských vysokých škol napříč obory. Je mezi nimi například Michael Doubek z Masarykovy univerzity, který působí v oboru onkologie, Radomír Hrdina z Univerzity Karlovy v oboru humánní a veterinární farmakologie. Profesorkou pro obor historie se zaměřením na české a československé dějiny je také Irena Korbelářová ze Slezské univerzity v Opavě.
O profesuru se může ucházet člověk, který už má docentský titul a prokáže odpovídající kvalifikaci. Po posouzení těchto požadavků jej pětičlenná odborná komise dále navrhuje vědecké radě univerzity. V uměleckých oborech může vědecká rada uchazeči prominout požadavek vysokoškolského vzdělání.