Půlnoční bohoslužby jsou nejhojněji navštěvovanými akcemi v českých kostelech. I přesto, že se na mši mnozí věřící nevejdou, plošné zavedení vstupenek jako v sousedním Německu církev neplánuje.
Když se po štědrovečerní večeři někteří lidé budou chtít projít a podívat se na půlnoční mši, je dost dobře možné, že se dovnitř kostela nedostanou. Večerní vánoční bohoslužby se totiž každoročně řadí mezi nejhojněji navštěvované církevní události.
Zpestřit si svátky noční procházkou, zazpívat si koledy za doprovodu varhan a podívat se na velký kostelní betlém chtějí i ti, kteří v Boha nevěří. "Bohoslužby jsou otevřené pro každého, kdo se chce zúčastnit a respektuje jejich průběh," říká Ivana Sargánková z České biskupské konference.
Například němečtí kostelníci tak liberální nejsou. Už v roce 2007 mohli na půlnoční bohoslužbu do Berlínské katedrály jen lidé, kteří si včas zařídili rezervaci. A to kvůli tomu, že katolíci si začali stěžovat, že kvůli svátečním návštěvníkům se o Vánocích nevejdou do kostela. Po Berlíně tento postup převzala i ostatní větší města v Německu.
Vstupenky v Česku?
Zatím zbytečnost, tvrdí církev V Česku se i letos do kostelů dostanete bez vstupenek. "Zavedení rezervačních lístků v našich kostelech neplánujeme. A ani o tom neuvažujeme," uklidňuje Pavel Siuda z Ostravsko-opavské diecéze. Podobné hlasy znějí i z dalších církevních míst. "Ani my žádné rezervace neplánujeme," přidává se Pavla Jirsová Fassati, asistentka farnosti kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. S přeplněným kostelem na Vánoce tu mají bohaté zkušenosti. Fassati připouští, že k návštěvě sem lidi přes svátky táhne především mediální známost kazatele Tomáše Halíka.
Proto už několik let úspěšně praktikují model, jak do kostela nepustit "nepřizpůsobivé" návštěvníky. "Děláme to dvojí formou. Na začátku bohoslužby stojí Halík u vchodových dveří a každému vstupujícímu podává ruku," vysvětluje Fassati. A dodává, že třeba v průběhu silvestrovských mší, kdy je Praha plná opilých lidí, se kostel zamyká. "Během bohoslužeb navíc chování lidí uvnitř hlídá i kostelník," dodává Fassati.
Petardy jako kulisa
Mnohem divočejší chvíle zažívali faráři ještě zkraje devadesátých let. "Po pádu komunismu byly půlnoční bohoslužby něco jako nová vánoční atrakce," přibližuje Pavel Siuda. Do vánočně vyzdobených svatostánků tehdy začalo chodit hodně mladých lidí. "Jenže když po chvíli zjistili, o co jde, s hlukem se zvedali a kostel opouštěli," dodává Siuda. Jako ministrant v Krnově měl tehdy za úkol kontrolovat pořádek v kostele. "Pamatuju si, že třeba venku někdo schválně házel petardy," říká Siuda.
 |
Dnes se ochrana kostelů před nezvanými řeší tak, že kolem hlídkuje městská policie nebo několik dobrovolníků. "K tomu, jak postupovat s někým, kdo dělá výtržnosti, má každá farnost své pokyny. Někdy se jakési pořadatelské služby zhostí farníci a doprovodí danou osobu ven před kostel," vysvětluje Ivana Sargánková z České biskupské konference.
