Proč lidé často udávají? Vidí to u politiků

Jaroslav Suchý má jasno: ministr financí Miroslav Kalousek spáchal trestný čin, když mu "dal pěstí do břicha a ukradl propisovací pero se skrytou kamerkou". Žalobce i vyšetřovatel však udání Suchého, který se proslavil tím, že při loňské návštěvě Prahy pohladil Baracka Obamu, loni v červnu odložili. Chyběly totiž důkazy. "Po vyslechnutí svědků a zajištění dostupných důkazů byla věc odložena," zdůvodnil verdikt vyšetřovatel Jan Nálezek.

Zbytečná udání? Trestní oznámení v budoucnu už nemají sloužit jen k politickému marketingu, konkurenčnímu boji či třeba vyřizování sousedských účtů. Ministerstvo spravedlnosti plánuje upravit trestní řád tak, že v podání bude muset být jasně doloženo, o co se opírá a proč by se jím měla policie zabývat. Jen od ledna do listopadu loňského roku evidovala policie 214 866 podnětů od občanů k trestnímu řízení. To v průměru činí 650 oznámení na každý den. Číslo se přitom vztahuje pouze na udání, která strážci zákona dále rozpracovávali. Další statisíce trestních oznámení skončila rovnou v koši.

V Česku přitom nejde vůbec o ojedinělý případ. Naopak – podobně bizarní udání přijímají policisté takřka denně ve služebnách po celé zemi. Třeba brněnští policisté si nedávno museli založit spis kvůli muži, který se domáhal nástupu do autobusu na motorce. Řidič jej ale dovnitř odmítl pustit.

"Občan pak na řidiče podal trestní oznámení. Tvrdil, že měl jízdenku a spěchal za tříměsíční dcerou," líčí zkušenosti vyšetřovatelů brněnská policejní mluvčí Andrea Straková. "Nutno dodat, že oznamovatel byl pod vlivem alkoholu," dodává.

Náklaďákem na vozíčkářku
Zbytečné podněty zahlcují ve značné míře i další policejní služebny. Zkušenost s nimi mají třeba i kolegové z Ostravy. Tamní detektivové museli vyšetřovat trestné činy, které ovšem nejsou ničím jiným než sousedským sporem.

"Paní shodila bidlem souseda ze stromu, když stříhal větve nad jejím pozemkem," popisuje případ ostravská policejní mluvčí Gabriela Holčáková.

Posedlost udáními pochází od politiků, zlobí se odborníci
Nadužívání trestních oznámení však zdaleka není jen výsadou notorických stěžovatelů. Prvotní vzor totiž vidí lidé v nejvyšších patrech politiky.

"Posedlost trestními oznámeními vyčítám zejména zákonodárcům," popisuje předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. "Zbytečnými trestními oznámeními zatěžují policii," vysvětluje.

A jeho slova potvrzuje například aktuální smršť trestních oznámení, kterou rozjel ministr dopravy Vít Bárta vyjádřením, že ústecké vedení podniku Ředitelství silnic a dálnic řídí "slavní kmotři ODS a sociální demokracie".

Jenže právě takové chování je podle šéfky unie žalobců Lenky Bradáčové typickým příkladem politického marketingu. "Rozjede to totiž spirálu stížností a přezkumů, což politikům často zajistí, aby byli v médiích," popisuje Bradáčová.