Evropská komise v listopadu Česko vyzvala, aby do 24. ledna letošního roku přijala opatření definovaná směrnicí, která má pomoct Evropě zlepšit kvalitu vzduchu. Právě s jemným prachem má Česko problém zejména v zimě, kdy smog trápí především průmyslové části Moravskoslezského kraje. Pokud vláda normu nepřijme, komise hrozí žalobou u Soudního dvora EU a "uložením citelných sankcí", vyplývá z předlohy ministerstva životního prostředí zveřejněné v legislativní knihovně vlády.
Nařízení vlády nepodléhá dalšímu schvalovacímu procesu, platit začne 15 dnů po přijetí. Vedle něj ministerstvo předložilo novelu zákona o ovzduší, která obsahuje konkrétní nástroje, jak množství prachu snižovat. Normu nyní projednává Poslanecká sněmovna, umožní například městům vyhlašovat nízkoemisní zóny.
Nejjemnější částice proniknou až do plicních sklípků
Jemný prach vzniká při spalování, jeho hlavními zdroji jsou tak průmysl, doprava a vytápění domácností tuhými palivy. Účinek jemného prachu na zdraví závisí na velikosti částic, jejich tvaru a chemickém složení.
Částice velké deset mikrometrů, které se označují PM10, se dostávají do horních cest dýchacích, jemnější, označené jako PM2,5, pronikají do dolních cest dýchacích. Významně tak ovlivňují úmrtnost, protože některé z nich mají mutagenní a rakovinotvorný účinek. Částice velikosti jednoho mikrometru PM1 pak pronikají až do plicních sklípků.
Obecně částice jemného prachu zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév a snížení plicní funkce. V případě, že jsou na částice vázány jiné znečišťující látky, může mít prach karcinogenní účinky a snižovat plodnost mužů. Znečištění ovzduší částicemi má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 procent českých dětí trpí respiračními alergiemi, uvádí ministerská zpráva. Zatím se podle ní stále nepodařilo stanovit prahovou koncentraci, pod kterou by částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví.
