Ústavní soudci grilovali Nečase. Stát mohl přijít o miliardy, hájil se premiér

Česko

8. února 2011 10:00, aktualizováno 13:35

PRAHA/BRNO - Až 45 miliard korun by letos tratila Česká republika, kdyby vláda neprosadila přijetí úsporného balíčku. Při výslechu u Ústavního soudu (ÚS) v Brně to v úterý řekl premiér Petr Nečas (ODS.) Soud začal veřejně projednávat požadavek poslanců ČSSD zrušit zákon, kterým koalice přiškrtila sociální výdaje. Další jednání bude pokračovat 22. února.

Dalších 6 fotek

Pavel Rychetský oznamuje rozhodnutí soudu foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Sociální demokraté například požadují, aby ÚS zrušil škrty v dávkách v hmotné nouzi. Ty se týkají třeba i služeb zdravotně postiženým.

Jednání Ústavního soudu začalo v úterý v deset hodin, místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová přes hodinu přednášela jen stížnost sociálních demokratů. Jako svědka si soud pozval i premiéra Petra Nečase (ODS), který před soudem působil velmi nervózně.

Schvalování rozpočtu není mimořádná situace, řekl Rychetský
Wagnerová chtěla od premiéra slyšet, kdy by celý legislativní proces schvalování zákona skončil, kdyby předsednictvo sněmovny nevyhlásilo legislatviní nouzi. "Někdy v lednu," odhadl premiér Nečas.

Předseda soudu Pavel Rychetský i místopředsedkyně Wagnerová po Nečasovi požadovali přesná vyjádření a přesná čísla. Jeho argumenty často zpochybňovali. Ptali se například, kolik by stát stálo, kdyby byl zákon přijat až později, nikoliv v procesu legislativní nouze. "Byla by to tedy jedna miliarda?" ptala se Wagnerová. "Celková škoda by byla výrazně vyšší," bránil se ale Nečas. Pokud by balíček škrtů neprošel, škoda by se podle Nečase vyšplhala do výše desítek miliard korun.

Vyptával se i Sobotka a Gajdůšková
Soudce Rychetský se dotazoval, jaká mimořádná situace odůvodňovala vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle něj není totiž hrozba neschválení státního rozpočtu dostatečným argumentem. "Přijímání státního rozpočtu není žádná mimořádná situace, to se dělá každý rok po desetiletí, po staletí," upozornil Rychetský.

Poslance u soudu zastupoval úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Za sněmovnu dorazila její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS) a za Senát jeho místopředsedkyně Alena Gajdůšková (ČSSD). Sobotka i Gajdůšková před soudem premiérovi položili také několik otázek. Nečas ale zopkaoval argumetny, které řekl již soudcům.

Do půl druhé se soud radil, pak jednání odročil na 22. února, kdy chce vyslechnout předsedkyni sněmovny Němcovou.

Zneužili stav legislativní nouze, tvrdí ČSSD
Zákon připravený ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem snižuje dávky v mnoha dalších oblastech sociálního zajištění a dotkne se v podstatě všech občanů pobírajících nějakou formu podpory. Podle 45 poslanců ČSSD byl koncem loňského roku přijat v rozporu s ústavními principy dodržování demokratických pravidel.

Zneužit prý byl stav legislativní nouze, vyhlášený předsednictvem dolní komory parlamentu. To svolalo v jediný den mimořádnou schůzi a údajně bezdůvodně zrušilo obecnou rozpravu, jež měla předcházet hlasování. Zákon pak schválila horní komora parlamentu, svolaná ve starém složení, ačkoli již bylo po volbách do Senátu (v těch vládní koalice ztratila většinu).

"Za svůj resort mohu pouze garantovat, že přijetí zákonů v režimu legislativní nouze bylo oprávněné a nezbytné. Zrušení platnosti těchto zákonů by mělo značný dopad do státního rozpočtu," řekl LN Jaromír Drábek. Dopad by byl podle vládních odhadů 30 až 40 miliard Kč.

Podle návrhu poslanců zákon omezuje základní sociální práva a svobody občanů zaručené ústavní Listinou základních práv a svobod. Zejména pak způsob jeho přijetí prý porušuje první článek ústavy, zakotvující princip právní jistoty a princip úcty k právům člověka a občana. Podstata ústavní stížnosti je v zásadě procedurálního charakteru a zpochybňuje v prvé řadě způsob přijetí zákona.

Pokud by ÚS stížnosti plně vyhověl, znamenalo by to zastavení reformních a úsporných opatření vlády. Očekávat by se dala i kritika Ústavního soudu ze strany některých politiků. Ten byl už dříve obviňován, že působí jako nevolená "třetí komora" parlamentu. Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová je známá třeba svým nesouhlasným postojem vůči poplatkům za lékařské služby zavedených Tomášem Julínkem (ODS), ministrem zdravotnictví někdejšího Topolánkova kabinetu.

Poslanci ČSSD podali k ÚS ještě další dva návrhy týkající se zrušení novely zákona o stavebním spoření a zrušení opatření, při kterých nemocní nemají nárok na proplacení prvních tří dnů nemocenské. Všechny tři návrhy bude ÚS projednávat odděleně.

O čem rozhoduje Ústavní soud

1. Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent.

2. Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto předchozího 15. dne. Zaměstnavatelé tak proplácejí o týden navíc. Opatření bude platit tři roky.

3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení je pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech (nebyla snížena na 24,1 procenta).

4. Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět.

5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší.

6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (z 2,3 procenta na 3,3 procenta). Díky tomu si mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti.

7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy.

8. Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či těžce zdravotně postižené dítě. Dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let. 9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila na 216.000 korun.

10. Porodné se vyplácí pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima.

11. Přibylo důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání.

12. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech.

13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

14. OSVČ má nárok na překlenovací příspěvek, pokud není registrována jako uchazeč o zaměstnání.

15. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému.

16. Příspěvek na péči se v prvním stupni snížil z 2000 na 800 korun měsíčně. 17. Vláda může nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně.