Rozhodl o tom pražský vrchní soud, který tak zrušil opačný verdikt Krajského soudu v Praze.
Podle předsedkyně odvolacího senátu Romany Vostrejšové se nepodařilo prokázat, že by tvrzení o justiční mafii, ovlivňování kauz a snaze ovládnout justici měla nějaký reálný základ. Odvolací senát nepřesvědčila ani opakovaná výpověď ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, která stejně jako u prvoinstančního soudu popsala setkání několika justičních představitelů, na kterých se probíralo Čunkovo vyšetřování.
Soudkyně uvedla, že se na schůzkách pouze jeden ze žalobců, bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, zeptal na průběh mediálně známé kauzy a vyslovil k ní svůj názor. Podle ní to nelze označit za záměr případ ovlivnit. "To by jinak justiční představitelé nesměli vést jakoukoli diskusi o právních věcech. Uzavírali bychom je do jakési věže ze slonoviny," prohlásila Vostrejšová. Dodala, že Benešová pronesla svá tvrzení v postavení advokátky a někdejší nejvyšší státní zástupkyně, čímž porušila povinnou zdrženlivost podobně se vyjadřovat.
Výroky podle předsedkyně senátu mohly velice silně ovlivnit veřejné mínění, a zasáhly tak do osobnostních práv žalobců. Benešová proto musí zaslat omluvný dopis Vesecké, Kučerovi, bývalému ministrovi spravedlnosti Pavlu Němcovi a tehdejšímu náměstkovi Vesecké Karlu Černovskému. Do tří dnů od nabytí právní moci verdiktu musí omluvu také zveřejnit prostřednictvím ČTK.
Benešová s rozhodnutím zásadně nesouhlasí. Po skončení jednání novinářům řekla, že se dovolá k Nejvyššímu soudu.
Odvolací senát se případem zabýval již podruhé. V březnu 2009 zrušil prvoinstanční verdikt středočeského soudce Vojtěcha Cepla, který stejně jako loni žalobu Vesecké a jejích kolegů zamítl. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků soudní pře a spekuloval. Odvolací senát mu proto případ odebral, Ústavní soud mu ho však následně vrátil.
Benešová v prosinci 2007 označila v souvislosti s Čunkovou kauzou Veseckou, Černovského, Kučeru, Němce, náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a žalobce Arifa Salichova za "zákulisní justiční mafií, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury". Dodala, že se snaží ovlivňovat kauzy v zákulisí, což se jim zatím daří.
Prvoinstanční soud vyhověl pouze Grygárkovi, Benešová se mu následně omluvila. Coufal a Salichov před druhým kolem sporu žaloby stáhli.
Kárný senát pražského vrchního soudu na základě svědectví Andělové loni nepravomocně zbavil funkce soudce Kučeru s tím, že vyšetřování údajné korupční kauzy opravdu ovlivňoval. Bývalý místopředseda Nejvyššího soudu následně rezignoval, kárné řízení bylo zastaveno a prvoinstanční verdikt zrušen.
Přehled hlavních událostí v případu takzvané justiční mafie20. prosince 2007 - Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová v souvislosti s údajným korupčním případem Jiřího Čunka v rozhovoru pro Český rozhlas označila některé představitele justice v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou za členy "zákulisní justiční mafie", která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila vládní garnituře, a která v zákulisí ovlivňuje kauzy. Benešová kromě Vesecké jmenovala jejího náměstka Karla Černovského, místopředsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Kučeru, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a žalobce Arifa Salichova. V souvislosti s údajným plýtváním na ministerstvu spravedlnosti se zmínila také o bývalém ministrovi Pavlu Němcovi (tehdy US-DEU). 17. ledna 2008 - Sedm zmíněných představitelů justice podalo na Benešovou žalobu na ochranu osobnosti. 17. března 2008 - Kauzou se začal zabývat Krajský soud v Praze. 5. června 2008 - Soud rozhodl, že Benešová se žalujícím představitelům omlouvat nemusí. Podle soudu výroky Benešové o ovlivňování kauz měly skutkový základ. Justiční funkcionáři podle soudce Vojtěcha Cepla mladšího nepovoleně intervenovali nejen v Čunkově případu, ale i v dalších. Cepl uznal pouze Grygárkovu žalobu. 20. června 2008 - Šest justičních představitelů se proti rozhodnutí soudu odvolalo. Odvolání podala i Benešová. 23. února 2009 - Pražský vrchní soud zrušil Ceplův verdikt z června 2008, případ vrátil k novému projednání a kauzu mu s odkazem na mnohočetná pochybení odebral. 26. března 2009 - Bylo oznámeno, že o sporu bude místo Cepla rozhodovat soudce Krajského soudu v Praze Vladimír Soukup. Kauzu měla původně převzít soudkyně Milena Tatíčková, ta však spor odmítla kvůli podjatosti. 16. dubna 2009 - Právník Benešové Petr Hála podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost kvůli odebrání kauzy Ceplovi. 22. dubna 2009 - Benešová potvrdila, že dva žalobci (Arif Salichov a Petr Coufal) vzali v polovině dubna zpět své žaloby. Své rozhodnutí zdůvodnili tím, že nechtěli být předmětem politických úvah. 22. října 2009 - ÚS zrušil rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze kauzu odňal Ceplovi. 13. ledna 2010 - Krajský soud odložil na neurčito druhé kolo kauzy kvůli námitce podjatosti proti soudci Vojtěchu Ceplovi mladšímu. Námitka souvisela především s tím, jak se soudce o případu vyjadřoval v médiích. 20. dubna 2010 - Pražský vrchní soud námitku podjatosti neuznal. 7. června 2010 - U Krajského soudu v Praze začalo druhé kolo sporu mezi představiteli justice a Benešovou. 14. června 2010 - Soud rozhodl, že se Benešová má omluvit Grygárkovi za to, že jej veřejně označila za člena justiční mafie. Vesecká, Kučera, Černovský a Němec, kterým soud omluvu nepřiznal, se proti verdiktu odvolali. 7. července 2010 - Benešová se omluvila Grygárkovi. 7. září 2010 - Pražský vrchní soud zbavil Kučeru funkce soudce. Uznal ho vinným z ovlivňování vyšetřování údajné korupční kauzy bývalého vicepremiéra Čunka. Kárnou žalobu na Kučeru podala šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová. Kučera se odvolal a ke konci roku odešel do důchodu. 27. října 2010 - Vláda odvolala Veseckou z funkce nejvyšší státní zástupkyně; funkci vykonávala do konce roku 2010. 8. února 2011 - Pražský vrchní soud zrušil verdikt Krajského soudu v Praze a rozhodl, že Benešová se musí omluvit za výroky, jimiž obvinila představitele justice v čele Veseckou z ovlivňování některých případů; s konečnou platností tak skončil spor známý jako kauza justiční mafie. |
