Sociální demokracie naopak odsoudila veškeré akce, které jakkoli obhajují únorový komunistický převrat v roce 1948. Připomněla, že pro významnou část jejích členů nastalo období perzekucí a věznění. Mnozí lidé na několika místech v Praze vzpomínali na oběti komunismu.
Únor 48V únoru 1948 po vyprovokované vládní krizi se KSČ pod Gottwaldovým vedením chopila moci ve státě. Zorganizovala řadu podpůrných akcí včetně ozbrojení takzvaných lidových milicí. Pod tímto tlakem prezident Edvard Beneš přistoupil na požadavky KSČ, která sestavila novou vládu a začala upevňovat svou moc. |
Ekonomicky nejúspěšnější období
Poslankyně KSČM Marta Semelová, která nedávno vzbudila ve sněmovně rozruch svou obhajobou komunismu a pohraničníků, kteří hlídali komunistické Československo, označila při zahájení páteční pietní akce komunistický převrat 25. února 1948 za významný mezník v historii České republiky, který zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období. Chválou Gottwalda a celé komunistické éry nešetřil ani hlavní řečník, předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík.
Semelová rovněž uvedla, že současná komunistická strana "prosazuje sociálně spravedlivou společnost, aby se tu neměla dobře jen hrstka bohatých". Právě to podle ní současné kapitalistické společnosti vadí, proto se chce KSČM zbavit.
O zrušení komunistické strany usiluje skupina politiků v čele se senátorem Jaromírem Štětinou. Právníci ministerstva vnitra nyní zkoumají, zda by bylo možné parlamentní KSČM zakázat.
Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by dalo hlas KSČM 13 procent voličů na rozdíl od lednového průzkumu, kdy jí klesly preference na 8,5 procenta. Kdyby se nyní konaly volby, umístila by se za ČSSD, ODS a TOP 09.
