Návrh ministerstva dělí řidiče do tří pásem podle hrubého měsíčního příjmu na ty, co vydělávají do 60.000, od 60.000 do 150.000 a nad 150.000 korun.
Čtěte také |
Postihy podle nebezpečnosti, ne podle příjmu
Autoklub navíc namítá, že policie ani správní orgány nemají právo zjišťovat příjmy obyvatel, a prolomit tak daňové tajemství. Přestupky by se ostatně měly postihovat podle jejich nebezpečnosti, a ne podle sociální situace pachatele, míní.
Jako další důvod proti zavedení Bártova návrhu uvádí Václav Špička z Autoklubu ČR nárůst byrokracie spojené s vybíráním pokut. Podobný model sice funguje například ve Švýcarsku a Finsku, podle Špičky ale ve Švýcarsku o výši pokuty rozhodují soudy a jejich soudní systém je na rozdíl od české justice velice výkonný. Ve Finsku jsou zase prý veřejně přístupná daňová přiznání, tudíž policisté mohou jednoduše zjistit, jaké příjmy řidič má, a podle toho udělit i pokutu. "Naše zákony toto neumožňují," podotkl.
Ministerstvo nemá jasno
Špička také poznamenal, že nechápe, proč by pokutování řidičů podle příjmů mělo být účinnější než v současné době platný bodový systém. "Pokud někdo páchá závažné dopravní přestupky, je třeba mu odebrat řidičské oprávnění. Jakkoli vysoká pokuta není řešením."
Ministerstvo však zřejmě ještě nemá jasno v tom, jak by fungovala komunikace mezi správcem daně a správním orgánem. Jedna z možných variant, které zvažuje, podle občanského sdružení Občané za svobodnou a bezpečnou individuální dopravu (OSBID) je, že řidiči by byla automaticky vyměřena pokuta, jako by vydělával nad 150.000 korun. Pokud by byl jeho příjem nižší, musel by to sám prokázat.
Alternativou podle sdružení OSBID je, že by správní orgány měly k dispozici informace o příjmu řidičů, případně o výši zaplacené daně.
