Mrzí mě také, že teď všichni musíme ztrácet čas místo toho, abychom se věnovali práci důležité pro tuto zemi.
Na druhou stranu ale vítám příležitost uvést na pravou míru mnohé polopravdy, nepravdy i nesmysly, které se okolo obou kauz, spojovaných s mým jménem, objevily. Mediální vlny, které se kolem nich točí, jsou opravdu velké, a já musím jejich autorům takříkajíc poblahopřát.
A konečně, chci na úvod zdůraznit dvě naprosto zásadní věci. Zneužívání moci k politickým cílům a rozkrádání či plýtvání veřejnými prostředky jsem nikdy netoleroval a ani tolerovat nebudu. Jako ministr obrany vím, o čem mluvím.
Reformy v mém resortu musí a budou pokračovat. Dokončujeme Bílou knihu, která určí základní měr a budoucnost naší obrany a armády. Brzy představíme systémové změny v akviziční politice.
A nyní k věci.
Nejprve několik slov k zásahu Vojenské policie v budově České televize. Dvě věci jsou v této záležitosti naprosto zásadní. Jednak respekt k právu a zákonu a dále respekt k nezávislosti médií.
Celý život jsem za tyto principy bojoval a ani teď nebudu jinak. Z toho pro mě vyplývaly dvě zásadní věci. Pokud vedla Vojenská policie vyšetřování a měla soudní rozhodnutí převzít dokument, který byl prokazatelně a nezákonně zkopírován v době, kdy byl utajován, nemohl, nesměl jsem a nechtěl jsem zasahovat jakkoliv z pozice politického ministra do výkonu práva a spravedlnosti. A nemohl se mu ani bránit.
Na druhé straně všichni víme, že zásah, kterým byl tento akt v České televizi proveden, byl nepřiměřený, a já jsem to řekl ještě tentýž den večer a vyvodil z toho důsledky. Ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, že policisté půjdou na Kavčí hory se zásahovkou, v kuklách a se samopaly. Selhání několika jednotlivců nesmí vrhnout stín pochybností na organizaci, kterou státu i armáda potřebuje. Jsem rád, že ke stejnému závěru dospělo i jednání výboru pro obranu a bezpečnost této Sněmovny a garantuji vám, že závěrečnou zprávu mé inspekce i výsledky vyšetřování dostane výbor co nejdříve.
A teď ke kauze českého předsednictví a Promopro.
Předně chci na úvod říci, že považuji za čest, že jsem měl jako člen vlády na starosti přípravu a průběh předsednictví a že jsem si vždycky vážil a dodnes vážím obětavé práce stovek lidí, kteří se na organizaci podíleli. Všichni jsme pracovali naplno, často 7 dní v týdnu a často dlouho do noci. Pokud vím a mohu soudit, tak jsme si z toho nic neodnesli, nanejvýš šediny ve vlasech nebo stres v duši. Neměli jsme to, a mnozí si to jistě dobře pamatujete, vůbec jednoduché. Předsednictví bylo půlroční megaakcí, se kterou naše země neměla žádné zkušenosti a která se odehrávala v mimořádně těžké době. Doma panoval lítý vnitropolitický boj a v Evropě propukla naplno energetická a hospodářská krize. Konaly se nakonec 4 summity, s nimiž nikdo půl roku předtím nepočítal a ani počítat nemohl, a 4 ministerské schůzky nad rámec těchto summitů byly vlivem té krizové situace také navíc. Přesto po organizační stránce klapalo všechno perfektně, což mnohokrát oceňovali domácí hostitelé i zahraniční hosté.
Nedávno se ovšem, jak všichni víme, objevilo podezření, že některé služby při zajišťování audiovizuální techniky mohly být předražené.
Dovolte mi krátce shrnout podstatu, a použiji k tomu slova šéfa finančně-analytického úřadu Ministerstva financí: " Není zřejmé, jaké plnění stát získal za 240 miliónů z celkové platby 525 miliónů korun, které odešly z Úřadu vlády. To bylo jedním ze základních důvodů pro podání trestního oznámení."
Bylo tedy podáno trestní oznámení, a jediné, co teď můžeme dělat, je počkat na výsledky vyšetřování. Doufejme, že bude probíhat řádně a nestandardně. Ano, nestandardně. Standardem se bohužel pomalu stává ovlivňování vyšetřování a řízené úniky informací. Já však opravdu doufám, že ovlivňování a úniky už skončily. Počkejme proto na závěry. Ty, kdo by na závěry vyšetřování nechtěli čekat, a já tomu rozumím, vyzývám, aby z roviny abstraktních řečí přešli do roviny faktů, co konkrétně bylo předraženo, o kolik nebo aspoň, jak k tomu předražení vlastně došlo.
Není to složité strukturovat tento problém. Možností, jak by se k údajnému předražení mohlo dojít, není totiž mnoho. První možnost je, že ceny v rámcové smlouvě byly přemrštěné. Tady mám jediný komentář. Ta smlouva je veřejně dostupná i s ceníkem, a myslíte, že kdyby to byla pravda, že by to někdo už dávno nevytáhl?
Druhým možným důvodem předražení by bylo, kdyby dodavatel účtoval ceny vyšší než byly v rámcové smlouvě. To je nesmysl. Přinejmenším do doby, než jsem z vlády odešel, nebylo proplaceno nic, aniž by dodavatel předložil předávací protokol. Navíc probíhaly standardní kontroly. To vše je jednoduše prokazatelné.
Třetí možnost je, že by dodavatel prostě dělal práce, které nebyly potřeba. Tady je namístě upozornit, že Evropská unie má standardní požadavky na technické zabezpečení předsednictví, takže například počet techniků v pohotovosti kolem českého předsednictví byl stejný jako před námi ve Francii nebo po nás ve Švédsku. A že musíme ke každé delegátské či naslouchací místnosti nebo novinářskému pracovišti přivést proud, telefon, internetové přípojky a další náležitosti. A na kolik novinářů je třeba dimenzovat zázemí, to zase vyplývá z ustálených pravidel a manuálů. To jsme si nevymysleli.
Poslední možnost, která přichází v úvahu je, že dodavatel účtoval něco, co vůbec nedodal. U většiny dodávek nemůže být v tomto ohledu žádných pochyb. Ale v několika případech takové podezření skutečně vzniklo. Mí lidé se to snažili prokázat. Pozastavili platby a nechali si dělat analýzy a audity, ale nepodařilo se najít žádný konkrétní důkaz, takže tady se musím odvolat na probíhající vyšetřování a upřímně věřím, že do celé věci vnese jasno.
Rád bych zdůraznil, že smlouvu s Promoprem posuzoval před dvěma lety Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a neshledal žádné porušení zákona.
Ministerstvo financí předložilo vládě závěrečnou zprávu o financování předsednictví bez výhrad, tedy neshledalo v rámci finančního zajištění předsednictví žádné pochybení. Fišerova vláda tuto zprávu schválila 29. dubna 2010. A jak už jsem říkal, probíhá vyšetřování. Takže bych byl rád, kdyby už konečně skončilo mlžení, aby skončila praxe, kdy se najednou objeví rádoby skandální odhalení nového dokumentu, když je snadno doložitelné, že tentýž dokument visí na webu Úřadu vlády už dva měsíce.
Pojďme místo toho do věcné roviny. Co z fakturovaných prací dodavatel nedodal? Které ceny byly oprávněné vyšší oproti smlouvě? Které ceny ve smlouvě byly moc vysoké? Nebo které práce a služby vůbec nebyly potřeba?
Těším se, až se tato debata konečně po dvou měsících dostane do věcné roviny. Celý ten případ je zdokladován. Stovky faktur, k nim nabídky, potvrzení nabídek, objednávky, předávací protokoly. Celkem tisíce stran dokumentů, z nichž jasně vyplývá, jaké plnění stát za cenu, kterou zaplatil, získal.
A nyní závěrem, co se mé role v této kauze týče. Vícekrát jsem řekl, že se nezříkám politické odpovědnosti za výsledek českého předsednictví, a to včetně jeho ekonomické stránky. Když jsem uváděl, že jsem nebyl informován o výběru dodavatele technického zařízení a o smlouvě s ním, měl jsem na mysli detaily procesu výběru, vlastní vyjednávání a text smlouvy. Celkový přehled přes tyto věci jsem samozřejmě měl a ke spoluodpovědnosti za výsledek se hlásím. Detaily a odborné záležitosti jsem samozřejmě neřešil, a protože jsem měl důvěru v lidi, kteří tyto věci měli na starost, problémy jsem jako manažer se zabýval tehdy, když mně byly předloženy k řešení.
Mrzí mě, že vznikl dojem, že se snažím ze své odpovědnosti vyvléci, a je mi líto, že se mi dřív nepodařilo lépe vysvětlit svou roli. A těm z vás, kteří měli logicky potíže při vysvětlování pochopitelných otázek ze strany české veřejnosti, se z tohoto místa omlouvám. A také ještě jednou opakuji - reformy na Ministerstvu obrany budou pokračovat.
Vážené dámy, vážení pánové, tady nejde jenom o mne. Jde o samotnou podstatu transparentní a férové politiky, kterou se tato vláda snaží prosazovat. Doufám, že mé vystoupení k tomuto pojetí politiky aspoň trochu přispělo.
