Eurozóna, tedy společenství unijních zemí platících eurem, nyní prochází vážnou krizí. Některé její země se dostaly do vážných dluhových problémů.
Eurozóna jim kvůli tomu musela společně s dalšími partnery přijít na pomoc. O ní zažádaly už tři země eurozóny - Řecko, Irsko a jako poslední také nedávno Portugalsko. Klaus rovněž podotkl, že on po dvě desítky let varoval před možnými riziky, které může přinést zavedení společné evropské měny pro velmi heterogenní seskupení zemí.
Klaus si společně s belgickým premiérem pochvaloval, že belgicko-české vztahy jsou jak po politické, tak po ekonomické stránce výborné. Kvůli tomu v nich prý nejsou žádné problémy, takže se oba státníci bavili i o širších otázkách, jako je třeba prohlubování integrace EU či její budoucnost.
PROČ KLAUS NECHCE EURO"Důvodem pro tento můj názor je politika, nikoli ekonomika, a přesvědčení, že převáží důvody politické, nikoli ekonomické. Bude zvoleno řešení velmi nákladné, které bude mít spoustu negativních důsledků - a to v oblasti ekonomické i politické. Ekonomické náklady jsou evidentní, ale mezi méně často zmiňovaná negativa bude patřit i další oslabení demokracie v Evropě - a toho se bojím nejvíce. Přispěje to k politické unifikaci Evropy." "Přechodem k euru jednotlivé země ztratily měnovou politiku a možnost reagovat na rozdílné ekonomické podmínky," varoval Klaus. |
V těchto náhledech prezident připustil, že mezi nimi panují v některých věcech odlišné názory. Dáno je to prý mimo jiné tím, že zatímco Belgičané platí eurem, tak Češi nikoli. "Česká republika neplánuje v dohlédnutelné, předvídatelné budoucnosti vstoupit do eurozóny," zdůraznil Klaus.
Podotkl také, že pro Belgii, která už předtím žila v jisté menší měnové unii, tak pro ní být členem eurozóny je zcela racionálním krokem. "Otázkou je, jestli je to racionálním krokem i pro všechny zbývající země eurozóny," doplnil Klaus.
Podle nedávného vyjádření premiéra Petra Nečase Česko přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny budou vyšší než náklady na zavedení jednotné evropské měny. "Pro nás je přijetí eura bytostně ekonomické rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí politicko-ideologické," uvedl Nečas před týdnem na Evropském ekonomickém kongresu v Katovicích.
KTERÉ ZEMĚ ZAVEDLY V POSLEDNÍ DOBĚ EUROEurem se v současnosti platí v sedmnácti zemích. Jako poslední ho zatím zavedlo Estonsko, jednotná evropská měna estonskou korunu nahradila na počátku letošního roku. Z východoevropských zemí se Estonsko stalo třetím členem eurozóny, po Slovinsku a Slovensku. |
Pro Českou republiku nyní není přijetí eura aktuální, vláda proto nebude stanovovat žádné konkrétní datum, kdy by Češi měli vyměnit koruny na eurobankovky a euromince. "Zaprvé nesplňujeme kritéria pro vstup do eurozóny, zadruhé v tuto chvíli považujeme za výhodnější mít nezávislou měnu s volným kurzem," dodal Nečas.
