Meteoroložka Stanislava Kliegrová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Hradci Králové se ve středu vypravila do Starých Čívic, kde po včerejší smršti zůstala poničená továrna firmy Panasonic. Podle dosavadního zkoumání soudí, že střecha výrobního komplexu mohla být skutečně poškozena vinou tornáda. Minimálně se prohnalo přilehlým lesem.
BOUŘLIVÉ POČASÍ NEKONČÍ: |
"Jsou tam popadané a zlámané velké stromy a je vidět, že nejsou spadlé v jedné řadě, ale že nějakým způsobem rotovaly," popsala serveru Lidovky.cz Kliegrová. Jak ale dodala, nic zatím nelze říct na sto procent.
ZAJÍMÁTE SE O TORNÁDA?Jak vznikají tornáda? Jak se zachovat, pokud se ocitnete v jejich blízkosti? Kde se v Česku v minulosti vyskytla? Informace naleznete na speciální webové stránce ČHMÚ. |
Odborník na tornáda Martin Setvák z ČHMÚ míní, že střechu mohl také odnést jen hodně silný vítr. "To že to lidi popisovali jako hrozný rachot, to stačí aby foukal přímočarý vítr. Byla to plechová střecha, ta se může srolovat a odlétnout snadno," uvedl meteorolog.
Kontakt tornáda se zemí podle něj netrval dlouho. "Jen si krátce hráblo na zemi," soudí Setvák z dostupných videí. Jak upozornil, nemá ale zatím k dispozici všechny potřebné údaje, aby mohl dělat závěry. V případě, že se vír pohybuje výše nad zemí, nenazývá se tornádo, ale tromba.
Nevíš dne ani hodiny
Na české poměry silné tornádo se na Pardubicku vyskytlo před třemi roky. Natočit se ho sice tehdy nepodařilo, soudě dle způsobených škod se ale meteorologové domnívají, že v oblasti Pohledu a Smrkového Týnce skutečně řádilo. Dosáhlo síly F2 z šestistupňové Fujitovy škály, jež hodnotí sílu větru. Stejné síly bylo podle předběžnýh odhadů i tornádo úterní.
Z KOSMOVY KRONIKY:Nejstarší záznam o tornádu v Česku se nachází v Kosmově kronice z roku 1119: "Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě." |
Tornádo síly ještě o stupeň vyšší se v Česku vyskytlo v roce 2004 v Litoveli, kde napáchalo škodu za 100 milionů korun, nebo v roce 2001 u Kutné Hory a na Havlíčkobrodsku.
Nelze však říct, že by někde v Česku byla oblast "tornádům zaslíbená".
"Můžou se vyskytnout naprosto kdekoliv, kde se vyskytne silnější bouřka," vysvětlil Setvák. O tom svědčí i údaje na webových stránkách ČHMÚ, které ukazují, že na tornádo nebo oblačný vír lze v Česku narazit ve všech částech země. Jen za minulý rok odborníci zaznamenali deset případů.
Období tornád? Kdepak
Podle Setváka to ale neznamená, že by se počet větrných smrští zvyšoval. "Zhruba tolik tornád, co máme posledních deset let, tady bylo víceméně vždycky. Ta tornáda nesouvisí se změnami počasí," uvedl meteorolog. Dojem, že o tomto jevu čím dál častěji čteme a slyšíme, způsobuje moderní doba plná digitálních fotoaparátů, kamer a internetu, které napomáhají tornáda mapovat a záběry šířit mezi lidi.
"Když se to přepočítá na plochu území, frekvence výskytu je u nás srovnatelná s jinými oblastmi střední a západní Evropy," dodal Setvák.
AMATÉRSKÉ ZÁZNAMY TORNÁD:Tornáda nebo tromby se Pardubickem prohnaly v úterý odpoledne. Poničené střechy, polámané stromy a další škody na majetku hlásí lidé z pardubické části Staré Čívice a také obyvatelé Starých Jesenčan, Mikulovic, Blata a Hroubovic. Největší škody tornádo způsobilo v průmyslové zóně ve Starých Čívicích, kde poškodilo objekty dvou firem. Víry na obloze později pozorovali také lidé na Nymbursku a Chrudimsku. PSALI JSME: Tornádo v Pardubicích? Vítr bral stromy a ničil střechy ► Tornádo v Pardubicích ► Tornádo nad Starými Čívicemi ► Tornádo severně od Kolína |
