Lidovky.cz

Strážníkům se uvolnily ruce, pokutují dvakrát víc

Česko

  8:00
PRAHA - Je to další důkaz toho, že měření rychlosti zůstává pro městské policisty především nástrojem, jak naplnit obecní kasu. Kontrolovat, zda řidič nejede rychleji, než je povoleno, mohou strážníci od letošního srpna znovu bez upozorňujících cedulí.

Strážníci zákona, či výběrčí peněz? foto:  František Vlček, Lidové noviny

LN mapovaly, jak se úprava projevila na aktivitě strážníků. A výsledky ukazují, že na většině míst oprášili radary skutečně důkladně. Počet pokutovaných řidičů se zpravidla zdvojnásobil. To je třeba příklad Ústí nad Labem, v Havířově odhalili dokonce třikrát více přestupků.

Strážníci kasírují
Strážníky v Jablonci zase změna přiměla, aby se vrátili k měření. A jen za prvních čtrnáct dní vybrali na pokutách za překročení nejvyšší povolené rychlosti přes 84 tisíc korun. To je přitom desetina celkové výše udělených pokut za celý rok 2010.

Infografika

Politici se proto začínají opět zabývat myšlenkou, že by výnosy z pokut neměly putovat výhradně obcím - ale zčásti i do státního rozpočtu či na zlepšení bezpečnosti silničního provozu. "S instalováním cedulí opadl počet jasného šikanování řidičů. Nyní se ukazuje, že kasírování ze strany strážníků narůstá, což je znepokojující. Jsem pro, aby se obcím zisky z pokut sebraly," tvrdí poslanec František Laudát (TOP 09).

Podporu pro takový krok může čekat napříč parlamentem. Podobně se vyjádřili i Vojtěch Filip z KSČM či senátor Petr Pakosta (ODS) s tím, že otevření debaty bude znamenat "řev militantních starostů". "Oni prosadili zrušení cedulí. Aktuální data dokazují, že hlavním zájmem bylo zvýšení příjmů do obecní kasy," rýpl si Pakosta.
Šéf dopravní policie Leoš Tržil navrhuje kompromis. Výnosy z pokut dělit: část dát obcím, zbytek na opravu silnic a opatření pro bezpečnost provozu.

Spolehlivý zdroj příjmů
Podobnou ideu prosazoval již v roce 2008 tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). "Jednal jsem s řadou starostů. Všichni tvrdí, že jim jde v první řadě o bezpečnost silničního provozu, až pak o výnosy do obecních rozpočtů. Je-li to tak, nebude pro ně můj návrh nepřijatelný," argumentoval tehdy Řebíček.

POLICIE POKUTUJE ŘIDIČE I BEZ RADARU, VÍCE ČTĚTE ZDE


Jenže návrh, aby výnosy z pokut putovaly státu, prosadit nedokázal. Nyní se situace může opakovat. Šéfové obcí nechtějí o tom, že by se měli vzdát tučných zisků, ani slyšet. "Takový nápad se nám hrubě nelíbí. Proč bychom měli přiživovat stát, který nás už tak dost obírá? Dotuje větší města, ta menší strádají. Už teď máme suplovat státní policii. To stojí nějaké peníze, které chceme zpátky," rozohňuje se Jan Kocáb, místostarosta Moravských Budějovic.
Právě toto město na jihu Moravy v minulosti proslulo u řidičů jako příklad "zákeřného" radaru. Na šoféry číhal zhruba patnáct metrů za vjezdem do obce a fungoval tak jako spolehlivý zdroj příjmů do obecní kasy.

O NOVÉM ZÁKONĚ ČTĚTE VÍCE ZDE


Výnosy z pokut přitom nejsou zdaleka malou položkou v obecních rozpočtech. Například v Třeboni, kde žije necelých devět tisíc obyvatel, dosahuje průměrný měsíční výnos bezmála 50 tisíc korun.
U větších měst je pak výtěžek ještě větší. Jen za loňský rok vybrali strážníci v Ostravě 1 315 000 korun. To v přepočtu znamená více než 100 tisíc za každý měsíc.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.