Paroubek radil USA, jak prosadit v Česku radar

Paroubek si byl vědom odporu v­řadách sociální demokracie i celé populace, přinejmenším zpočátku se ale nechtěl k Američanům otočit zády. Několikrát proto při setkání s diplomaty mluvil jinak, než potom na veřejnosti. „O nutnosti uspořádat o této otázce referendum se nezmínil,“ píše se například v­ depeši z července 2006, kterou zveřejnil server WikiLeaks.

Později přitom sociální demokraté všelidové hlasování o radaru vehementně požadovali. A také přišel s nápadem pozvat starosty obcí, které by se základnou sousedily, aby navštívili podobné zařízení v USA.

O dva měsíce později Paroubek zdůrazňoval, že získat podporu pro základnu protiraketové obrany v řadách ČSSD je nemožné. Pokud by ale šlo pouze o „zařízení s radarem“, bylo by to podle něj něco jiného. Právě označení „zařízení“ později američtí diplomaté místo slova „základna“ používali.

Paroubek: Američani mě opomíjeli

A jak depeše ze září 2006 dále připomíná, Paroubek po schůzce s Cabanissem vydal prohlášení, podle nějž americkému velvyslanci tlumočil odpor ČSSD k protiraketové obraně – slovo „radar“ ale nepoužil. „Paroubek dosud volí svá slova uvážlivě. Nemluví o referendu, u něhož ví o obavách americké vlády,“ dodává Cabaniss v komentáři na konci depeše. Zde nabízí i vlastní vysvětlení – Paroubek tehdy doufal, že se brzy do premiérského křesla vrátí. 

INFOGRAFIKA Depeše do Washingtonu - grafika Dění v Česku monitorovala americká ambasáda pravidelnými depešemi

To se ale může změnit, pokud převezme roli šéfa opozice, předvídal americký velvyslanec. A pozdější depeše posílané z ambasády v Praze mu daly za pravdu. Mezitím se ale velvyslanci vystřídali a Cabanisse vystřídal Richard Graber. Tomu si Paroubek hned při první rozmluvě postěžoval, že ho americká vláda při vyjednávání o základně jakožto premiéra opomíjela. „Uvedl, že když se počátkem roku 2005 chopil premiérské funkce, neměl o projektu protiraketové obrany vůbec ponětí,“ praví se ve zveřejněné depeši, která je označena jako důvěrná. Jinak by prý Paroubek dokázal lépe přesvědčit veřejnost. Hned vzápětí v poznámce je ale uvedeno, že Češi začali o základně jednat s USA již v roce 2002.

Vojenský radar - ilustrační foto

V reakci Paroubek na stránce Vaševěc.cz popřel, že by "přislíbil jakoukoliv pomoc americkým diplomatům při prosazování projektu radaru v České republice".

"Zásadně odmítám přetrvávající dezinterpretace obsahu depeší v tom smyslu, že bych přislíbil jakoukoliv pomoc americkým diplomatům při prosazování projektu radaru v ČR. Vyčítat mi, že jsem byl vstřícný diskusi a změně negativního názoru ČSSD a že jsem trpělivě popisoval příčiny takového postoje a okolnosti, kdy by se negativní postoj mohl změnit, to může jen naprostý ignorant," reagoval Paroubek.

O tom, že o vyjednáváních věděly jen některé složky českého vládního aparátu, se ale například zmiňuje o několik měsíců starší depeše z dubna 2006. V ní se mluví o chystané návštěvě amerických představitelů, kde by mohlo téma tehdy teprve se rodícího plánu na umístění základny zaznít. I když je Česko označováno za „dobrého kandidáta“ pro vybudování nového opěrného bodu americké protiraketové obrany (tehdy byly ještě ve hře radar i rakety), připomíná se citlivé období před blížícími se volbami. Jednání proto mají být označována jen jako „širší politicko-vojenské diskuse“. Mimochodem i tady padne zmínka o tehdejším premiéru Paroubkovi. Za užitečné je považováno jednat o základně přímo s ním – jeho poradci by prý informace mohli zkreslit –, ovšem až po volbách.

Ještě explicitnější je pak depeše z května 2006, zaslaná z Prahy těsně před příjezdem americké delegace. Tady se už nastolení tématu základny vysloveně nedoporučuje. „Ne všichni čeští účastníci jednání vědí o tom, že probíhají technické rozhovory mezi USA a Českou republikou o případném výběru místa pro základnu protiraketové obrany.“ Z kontextu této i dalších depeší vyplývá, že těmi obeznámenými byli zástupci ministerstva obrany, tehdy vedeného Karlem Kühnlem.

Nakonec ale Paroubek v opozici skončil a vyostřily se i jeho postoje vůči tehdy již oficiálně známé americké nabídce umístit v Brdech radar. V červenci 2007 si velvyslanci Graberovi postěžoval, že kvůli ostrým postojům vlády Mirka Topolánka „mu nezbyl manévrovací prostor“. Slíbil nicméně, že pokud by se v budoucnu přece jen do premiérského křesla vrátil, veškeré dohody uzavřené tehdejší českou vládou – včetně té radarové – dodrží. „To bylo v rozporu s prohlášením, které učinil v televizní debatě,“ připomíná depeše, taktéž označená jako důvěrná. Plánům na vybudování radaru, které nakonec pohřbila v září 2009 nová americká administrativa, se věnují i desítky dalších uniklých depeší.

V jedné z nich z května 2007 je například citován prezident Václav Klaus během rozhovoru s velvyslancem Graberem po návratu z Moskvy. Klaus uvádí, že ruský odpor k radaru není hraný a že snaha přesvědčit tehdejšího ruského prezident Vladimira Putina o tom, že americké zařízení není namířeno proti Rusku, byla „zbytečná“.