Mezi zbytky až několik metrů vysokých zdí zatím chodí a vysekává náletové dřeviny a seskládává uvolněné kameny. „Je to zatím vše rychlé, vždyť hrad na mě zapsali v katastru vlastně před pár týdny,“ sdělil na místě LN.
Hrad, jedno z nejoblíbenějších míst trampů, mu prodaly Lesy České republiky ve veřejné soutěži. Zbavily se tak faktického i pomyslného balvanu: okolní les jsou spíše stromy v suti, navíc otevřená zůstala odpovědnost za zranění, která by si mohli turisté na rozpadajícím se hradě způsobit. Podle mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka společnost díky prodeji získala 1,2 milionu korun a i smluvně podmínila péči o hrad jako o památku.
Žádný beton, žádné velké dostavby, slibuje majitel
„Na barokní zámek za 20 milionů bych neměl, ale toto byl jakýsi sen. Dlouho jsem hledal nějakou starou stavbu, tohle je přesně ono. V nádherné lokalitě s jedinečným kouzlem. Poprvé jsem tu přitom byl teprve před pěti lety,“ dodává majitel, jinak expert na pozemní stavby.
Státu za masu kamení s nádherným výhledem zaplatil 1,2 milionu korun.
Právě jeho profese se mu bude hodit. Zatím dává dohromady podklady a plánuje. „Nejdřív musí pryč náletová zeleň, potom je třeba zakonzervovat zdi. Zatím hledáme s památkáři nejvhodnější metodu, jak to udělat, neměl by to být žádný beton, spíše přírodní materiály a historické postupy,“ líčí. Hrad je památkově chráněný a status přírodní památky má i celá okolní lokalita v údolí řeky Jihlavy.
Ani v budoucnu nepřipadá v úvahu, že by hrad dostal znovu střechy a vrátila se mu krása, kterou ztratil přibližně v 16. století, kdy vyhořel a nedočkal se obnovy. Nový majitel to ani neplánuje - tvrdí, že potřebuje jen drobný prostor, který by mu poskytl ochranu při bouřce. A tím prý může být i malý dřevěný srub na kraji zříceniny. Spíš by rád dokončil podle historiků plánovaný dřevěný most, který měl ve středověku spojit obří hradbu s palácem. Ten by nyní lidem usnadnil přístup dovnitř a při zdolávání hradeb by neuvolňovali již tak poničené zdi. Postupně by rád upravil návštěvnický provoz, aby neškodil hradu a přírodě jako nyní, kdy je na hradě například několik ohnišť.
Báje mluví o pokladu, archeologové zatím hrad nezkoumali
Hrad Templštejn patřil k nejvýznamnějším základnám řádu templářů ve střední Evropě. Vznikl ve 13. století a po zrušení templářů vystřídal několik majitelů, až v 16. století zanikl. Pojí se k němu i řada bájí o ukrytých pokladech. Proto v něm také řada hledačů pokladů zkoušela své štěstí.
„Někdo si kupuje auto, já si pořídil zříceninu,“ tvrdí David Hamza, nový vlastník jedné z nejznámějších zřícenin na Moravě.
Původní nádvoří jsou pokryta až několikametrovou vrstvou sutin, takže torza zdí jsou často horními patry původních budov. Přesto se na hradě neuskutečnil ani žádný rozsáhlejší archeologický průzkum, takže jakákoli práce bude pod přísným dohledem památkářů. „Není možné zásadně měnit terén, ani to nejde. Ale třeba při statickém zajišťování se bez zásahu do něj nový majitel neobejde. Proto budeme spolupracovat,“ upřesnil archeolog brněnského památkového ústavu Petr Vitula.
Nový majitel v poklady nevěří. Zatím na hradě pracuje sám, nevylučuje však, že vznikne parta nadšenců. Podobně sdružení Polypeje mění hrad Cimburk v podhůří Chřibů či Jaroslav Dytrych zříceninu Žerotice blízko Templštejna.
