Obyvatelé severu Čech v posledním měsíci popustili uzdu dlouhou dobu zadržované nespokojenosti s rostoucí kriminalitou. Rozbuškou se staly dva údajné útoky Romů na bílou většinu. Nejprve to byl 7. srpna mačetový útok pětice Romů na hosty jednoho z barů v Novém Boru, o 14 dnů později pak podle policie napadlo asi 20 Romů skupinku místních v Rumburku; vyšetřovatelé útok klasifikovali jako rasistický.
ČTĚTE VÍCE O SITUACI NA ŠLUKNOVSKU |
Po útocích se uskutečnilo několik protiromských demonstrací. Kromě pokojných shromáždění se konaly i pochody k romským ubytovnám, které zastavila policie.
Podle The Economistu se při protestech vyostřuje rétorika. "Mnozí je (Romy) chtějí uzavřít do obezděných ghett, což je stále častější praxe na Slovensku," tvrdí list. "Tvrdá slova připomínají něco z nacistické perzekuce Židů a Romů - a z české válečné kolaborace s nacisty," napsal.
The Economist dále uvádí, že s protiromskými náladami "flirtují" i čeští politici. Připomíná bývalého lidoveckého místopředsedu vlády Jiřího Čunka, který "zahájil svou kariéru v místní politice vystěhováním Romů z centra města do přepravních kontejnerů na okraji".
ČTĚTE TAKÉ: |
Ve stejné souvislosti list zmiňuje i kauzu s bojkotem jednání vlády ze strany TOP 09 kvůli Bátorovi, kterého list označuje za "poradce s odpudivými protiromskými názory".
Ministři za TOP 09 ale svou neúčast na jednání vlády zdůvodňovali urážlivými Bátorovými výroky na adresu předsedy své strany a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Ministr školství Josef Dobeš nakonec Bátoru po protestech odvolal z pozice personálního šéfa ministerstva a přesunul ho do jiné funkce.
The Economist v závěru článku zmiňuje i blízkost Bátory s prezidentem Václavem Klausem. Spekuluje o tom, že pokud by Klaus po odchodu z Pražského hradu v roce 2013 založil novou "nacionalistickou, euroskeptickou stranu", neměl by problém získat hlasy lidí nespokojených s Romy.