Vzhledem k hustotě zdejšího provozu se tu stává až příliš tragických nehod. Lze to vyčíst z nového vydání takzvané Rizikové mapy ČR, která podle evropských hledisek EuroRAP hodnotí rizikovost tuzemských silnic.
Porovnávají se tvrdá data – hustota provozu v daném úseku a počet tragických nehod, které se tu během poslední doby staly. Zatím poslední (v pořadí už třetí) riziková mapa vychází ze statistik z let 2008 až 2010 a hodnotí všechny naše klíčové komunikace – tedy dálnice, rychlostní silnice a tahy první třídy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Černá barva značící vysoké riziko nehody patří výhradně silnicím prvních tříd. Je jich celkem dvacet a nachází se především v kopcovitém terénu. „Vysoký počet nehod na silnicích první třídy je způsoben hustým provozem a ztíženou možností předjíždění. Velmi často tu tak dochází k tragickým čelním střetům,“ vypočítává slabiny Jiří Landa, technický ředitel společnosti CityPlan, která rizikovou mapu zpracovala.
Nedostižitelný sever Evropy
Velmi špatně nebo špatně dopadla třetina českých silnic. Jen patnáct procent je možno považovat za bezpečné. Jde především o dálnice. Premianty jsou hradecká D11 či úsek D1 z Brna do Kroměříže.
Česko se stále nemůže rovnat zemím západní a severní Evropy, kde je rizikovost silnic velmi nízká. Přeborníkem je Švédsko, Benelux či Německo. Naopak ještě horší situace než v Česku panuje Polsku, jehož riziková mapa je téměř celá černá. Nebezpečnější jsou také silnice v Řecku a na Slovensku.
Pro zvětšení klikněte
Když srovnáme první rizikovou mapu vycházející z údajů z let 2003 až 2005 a nynější, mohlo by se zdát, že bezpečnost českých silnic značně pokročila. Černých úseků výrazně ubylo. Podle Landy je to ale spíše celkovým úbytkem nehod a naopak nárůstem provozu.
„V bezpečnosti se udělalo minimum,“ tvrdí. A ví, o čem mluví. Kromě hodnocení silnic od stolu totiž CityPlan také mapuje bezpečnost silnic v terénu. Při jízdě speciálním vozem si technici všímají především nezabezpečených pilířů poblíž silnice, stromů v zatáčkách či chybějících svodidel. Zkrátka všeho, co by mohlo zavinit smrtelný střet. „Před rokem jsme vytvořili seznam, kde bylo vytipováno celkem 1800 kritických míst. Celý dokument jsme předali ředitelství silnic a dálnic, a nic se nestalo,“ stěžuje si Landa.
Ředitelství silnic a dálnic ale svou pasivitu důrazně odmítá. „Ten seznam známe, zabývali jsem se jím. I my sami máme zpracovány všechny nehodové lokality ve všech krajích i s návrhem řešení. Na tyto úpravy ale máme velmi málo peněz. I tak jsme už ale řadu míst poupravili. Postupujeme tedy pomalu, ale postupujeme,“ namítá mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martina Vápeníková.
Podle CityPlanu ale nejde o žádné horentní sumy. Například odstranění rizikových míst v Libereckém kraji odhadli technici zmíněné firmy na 100 milionů korun, což jsou pro ŘSD víceméně drobné.
