Chalupa uvedl, že ho jejich vyjádření mrzí a že další společné jednání nepovažuje za smysluplné.
Od cyklu pěti kulatých stolů, kam pozval zástupce obcí, krajů, ekologických organizací a vědců, si Chalupa sliboval nalezení kompromisu mezi tábory, které se léta hádají o styl hospodaření v parku. Ministr uvedl, že jednání dosud byla věcná a konstruktivní, a všichni účastníci dostali prostor pro své připomínky, o to víc ho prý dnešní vyjádření členů stínové vědecké rady parku překvapilo.
"Místo toho, aby reagovali v rámci jednání kulatého stolu, vydali prohlášení, které zpochybňuje celý proces tvorby nového zákona. Osobně mne toto vyjádření velmi mrzí," sdělil Chalupa.
Nikdo nás nebral vážně, tvrdí vědci
Členové stínové vědecké rady parku však s novým zákonem nesouhlasí.
"Důvodem je neakceptování naprosté většiny odborných připomínek vědců k připravovanému zákonu a směřování návrhu zákona k upřednostnění privátních developerských zájmů nad veřejnými zájmy ochrany přírody," uvedli v dnešní tiskové zprávě.
Podle předsedy stínové rady Jakuba Hrušky se návrh zákona ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu poslání národního parku. Odborné názory z oblasti ochrany přírody nejsou podle něj u kulatého stolu v naprosté většině vůbec akceptovány.
ČTĚTE TAKÉ: |
Chalupa nezíská podle Hrušky souhlas vědců zastoupených stínovou radou se zněním zákona, pokud v navrhovaném rozdělení zón bude méně než 26 procent území parku v prvních zónách. Zcela nepřijatelné je pro vědce i umístění koridoru pro lanovku na Hraničník v masivu Smrčiny. Členové stínové rady také nesouhlasí s převodem státních pozemků ve třetí zóně, které leží mimo intravilány, na obce.
"Tyto pozemky by měly být převedeny na správu NP a neměly by sloužit jako potenciální developerské zóny v režii obcí. Návrh zákona také dosud neobsahuje jasné vyjádření, že ochrana přírody má v NP přednost před ostatními aktivitami, které jsou možné pouze tehdy, nekolidují-li s ochranou přírody a krajiny v národním parku," uvedl Hruška. Dodal, že toto ustanovení je v ostatních národních parcích standardem.
Dřevorubci na Šumavě kácejí stromy v oblastech postižených kůrovcem.
Vědci chtějí více prvních zón
Ministr prohlásil, že s ohledem na toto stanovisko nepovažuje konání kulatého stolu, který byl plánován na pondělí, za smysluplné. V nejbližší době plánuje individuální jednání se zástupci skupin, které se kulatých stolů účastnily. "Věřím, že se vrátíme ke konstruktivnímu dialogu. Na základě výsledku těchto debat se následně rozhodnu o dalším postupu," uvedl Chalupa.
Podle výsledků pondělního kulatého stolu by nově do zóny nejvyšší ochrany mělo patřit minimálně 20,5 procenta rozlohy parku. Ministr chtěl diskutovat ještě o dalších více než třech procentech, které by se postupně mohly včlenit do zóny s nejvyšší ochranou. Nejdůležitější je podle něj dojít ke shodě na definici území a časových pásem přechodu jednotlivých zón do režimu nejvyšší ochrany.
V pondělí se hovořilo také o pravidlech pro stavební činnost a územní rozvoj v třetí zóně, tedy místech podléhajících nejmenší ochraně. V jednotlivých zónách je podle ministra důležité rozhodnout o návrhu povolených činností podle typu ekosystému.
Vědci, kteří protestují proti kácení v přírodně cenných oblastech Šumavy, požadovali, aby do nejchráněnějších zón spadala třetina parku. Za kompromis pak označili 26 procent. Chalupa hovořil o 25 procentech, do kterých započítal i místa, která by měla být zařazena do nejchráněnější zóny postupem času.
