Ze sousedních zemí České republiky volí svého prezidenta obyvatelé na Slovensku, v Rakousku a Polsku, v Německu je prezident volen nepřímo sborem volitelů.
Po schválení ústavní novely Senátem by se Česká republika například k Finsku nebo Slovensku, které v posledních letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.
Parlament či různé sbory volitelů volí hlavu státu v Evropě kromě Německa například v Itálii, Maďarsku nebo Řecku. Přímo jsou voleni v Evropě například francouzský či ruský prezident, kteří mají největší pravomoci z evropských prezidentů.
Anketa
Měl by se český prezident volit přímo?
V přímém hlasování obyvatelstva je volen prezident také například v Portugalsku, Finsku, v Bulharsku, Rumunsku, Bělorusku na Ukrajině a v téměř všech subjektech vzniklých na území bývalé Jugoslávie.
Jak se volí jinde v Evropě? |
Nicolas Sarkozy
FRANCIE
Prezident je volen v přímých volbách na pět let (mandát zkrácen ze sedmi v září 2000) a může být znovu zvolen. Je ústavně nesesaditelný a disponuje rozsáhlými pravomocemi. Jmenuje premiéra a na jeho doporučení další členy vlády.
Může rozpustit Národní shromáždění a vypisuje referendum k ekonomickým a sociálním otázkám či k mezinárodním smlouvám. Je vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedá Nejvyšší radě obrany země.
Christian Wulff
NĚMECKO
Spolkového prezidenta volí na pět let (může být jednou znovu zvolen) volební sbor, jímž je Spolkové shromáždění, které se schází pouze k výběru prezidenta. Vždy v něm jsou všichni poslanci a stejný počet delegátů do něj vysílají podle zásady poměrného zastoupení zemské sněmy všech spolkových zemí.
Hlava státu má spíše reprezentativní funkci. Navrhuje Spolkovému sněmu kandidáta na spolkového kancléře a na návrh kancléře jmenuje a odvolává ministry, soudce či vysoké státní úředníky.
Bronislaw Komorowski
POLSKO
Hlavu státu volí Poláci na pět let (může být jednou znovu zvolena). Prezident navrhuje parlamentu kandidáta na předsedu vlády, jmenuje předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, náčelníka generálního štábu armády a nejvyšší vojenské velitele.
Má právo vyhlásit válečný nebo výjimečný stav a v daných případech může rozpustit parlament. Je vrchním velitelem ozbrojených sil.
Rakouský prezident Heinz Fischer
RAKOUSKO
Prezident je volen v přímém hlasování obyvatelstva na šest let (zvolen může být nejvýše dvakrát). I když mu ústava přiznává relativně silnou pozici, jeho funkce je spíše reprezentativní.
Má sice volnou ruku při jmenování spolkového kancléře a odvolání vlády, avšak tuto pravomoc zatím žádný prezident nevyužil. Na doporučení kancléře jmenuje členy vlády. Je vrchním velitelem armády. Může být odvolán v referendu.
Dmitrij Medveděv
RUSKO
Od roku 1993 má prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky (jednou může být znovu zvolen), téměř veškerou moc v zemi. Řídí zahraniční politiku a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Navrhuje parlamentu premiéra, jmenuje vládu a nově také gubernátory oblastí.
Doporučuje jmenování či odvolání předsedy centrální banky a jmenování ústavních a nejvyšších soudců a generálního prokurátora. V daných případech může rozpustit parlament. Odvolání prezidenta je téměř neproveditelný proces.
Ivan Gašparovič
SLOVENSKO
Přímá volba prezidenta (na pětileté období) byla zakotvena v ústavě poté, co se v roce 1998 parlament v pěti kolech marně snažil zvolit hlavu státu. Prezident může v daném případě rozpustit parlament, dojednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy.
Vyhlašuje referendum, jmenuje soudce a na návrh premiéra jmenuje a odvolává vládu. Je vrchním velitelem ozbrojených sil. Jeho amnestie musí potvrzovat premiér nebo příslušný ministr. Prezident může být odvolán ústavním soudem či referendem.
