Lidovky.cz

Klaus požádal Senát o jmenování Sváčka ústavním soudcem

Česko

  14:51aktualizováno  15:19
PRAHA - Prezident Václav Klaus dnes požádal Senát o souhlas se jmenováním Jana Sváčka ústavním soudcem. Prezident Václav Klaus dnes požádal Senát o souhlas se jmenováním Jana Sváčka ústavním soudcem.

Jan Sváček. foto: Hynek GlosLidové noviny

Informoval o tom mluvčí Hradu Radim Ochvat. V březnu končí mandát místopředsedkyni soudu Elišky Wagnerové. Předseda Městského soudu v Praze Sváček se již v listopadu s prezidentem sešel, a poté oznámil, že přijal jeho nabídku, aby se příští rok ucházel o uvolněné místo soudce Ústavního soudu.

Tyto soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Patnáctičlenný soud je od roku 2005 kompletní a jeho složení se od té doby neměnilo. Až v březnu 2012 tak bude mít Klaus po delší době možnost vybrat na uvolněné místo spolu se Senátem nového ústavního soudce.

'Jsem velmi poctěn'

"Pan prezident mi učinil nabídku kandidovat na soudce Ústavního soudu. Já jsem touto nabídkou velmi poctěn a zavázán. Nabídku jsem přijal a budu se snažit ji obájit před Senátem," řekl po listopadovém setkání s prezidentem Sváček. Další podrobnosti z rozhovoru uvést nechtěl.

K TÉMATU:

Ústavní soud zaznamenal největší obměnu v souvislosti s ukončením funkčního období části svých členů v roce 2003. Senátoři a prezident Klaus se od té doby dostávali do sporu o některé kandidáty. Z 19 nominovaných, které Klaus nabídl Senátu, mu horní komora odmítla šest. Jmenováním soudce Vladimíra Kůrky v roce 2005 ale byl soudcovský sbor ústavního soudu naplněn.

Na Ústavní soud jako garanta ústavnosti se mohou za určitých podmínek obracet skupiny zákonodárců, prezident, ale také občané. Ústavní soudci mohou mimo jiné rozhodnout o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem.

Základní biografická data předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka (54), jehož by chtěl prezident Václav Klaus jmenovat ústavním soudcem (jmenování musí schválit Senát):

Datum a místo narození: 13. července 1957, České Budějovice.

Vzdělání: V roce 1980 absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze.

Kariéra: Začínal jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6, v letech 1990 až 1998 působil v čele Obvodního soudu pro Prahu 8, později krátce pracoval i na pražském vrchním soudu. Od dubna 1999 je předsedou Městského soudu v Praze.

Rodina: Je podruhé ženatý, s bývalou manželkou Zuzanou mají dvě dcery. Jeho nynější manželkou je od dubna 2009 moderátorka Michaela Dolinová.

Ostatní: - Jeho jméno se objevilo na seznamu soudců s komunistickou minulostí, který zveřejnilo letos v lednu ministerstvo spravedlnosti. Podle Lidových novin ale Sváček letos v lednu uvedl, že byl v roce 1989 "asi půl roku" pouze kandidátem na členství v komunistické straně.

- Sváček jako soudce rozhodoval i některé mediálně známé kauzy. Například v roce 1995 jím vedený senát osvobodil pro nedostatek důkazů Ivana Jonáka, obviněného z vydírání (Jonák byl později odsouzen v jiném případě za přípravu vraždy manželky).

- Na jaře 2003 se Sváček stal jedním z právních poradců prezidenta Václava Klause. Prezident mu dokonce nabídl místo ústavního soudce, které ale Sváček odmítl.

- V červnu 2003 mu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD), který byl na odchodu z vlády kvůli nástupu na Ústavní soud, nabídl vedení resortu. Sváček to však odmítl s tím, že chce dál pokračovat v kariéře soudce.

- Letos v červnu Městský soud v Praze zakázal předběžným opatřením odborářskou stávku, která podle něho nebyla ohlášena včas. Po kritice ze strany odborů se Sváček postavil za rozhodnutí soudců a popřel, že by rozhodovali na přání politiků.

- Letos v září Sváček kritizoval BIS, která ve své výroční zprávě za rok 2010 uvedla, že česká justice je zatížena korupcí, vynášením citlivých informací, pochybnými kontakty s podsvětím i liknavostí vrcholných představitelů. Sváček označil zprávu BIS v tomto směru za "téměř neuvěřitelnou a skandální". Dodal, že "takto cílený a neadekvátní mediální útok ze strany tajných služeb na soudní moc by v jiném demokratickém státě byl zcela nemyslitelný a musel by vést k vyvození osobní odpovědnosti zástupců této instituce".

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.