Havránková nechtěla dělat problémy, a tak své pozemky - výměnou za jiné, na kterých by mohla hospodařit - státu v roce 1994 nabídla. Úředníci Ředitelství silnic a dálnic směnu zamítli. Rok předtím totiž česká vláda vyhlásila, že pozemky pro dálnice může stát vyvlastnit. Aby vyvlastnění zabránila, prodala Havránková část pozemků 66 ekologickým aktivistům. Ti jezdí po celém světě, nebyli k zastižení, a stát je proto vyvlastnit nemohl.
V roce 2008 už po různých peripetiích s výkupy končí dálnice v polích před Hradcem. Havránková odmítla návrh vlády, aby si za zhruba deset hektarů polí nutných k dostavbě D11 vzala peníze. Dál požadovala celistvou ornou půdu. Následovalo několik dohod, ve kterých se postupně snižovala výměra, kterou stát pro dálnici žádal, a měnily se podmínky pro vyrovnání se statkářkou.
Nakonec letos v červnu Havránková souhlasila s prodejem své půdy za 90 milionů korun a další pozemky. Dálnice ale stále nemá zelenou. Státu chybí pozemek o velikosti několika desítek metrů čtverečních, který leží přímo pod budoucí dálnicí. Majitelkou této půdy je Jaroslava Štrosová, sestra Ludmily Havránkové.
„Dokončení dálnice D11 brání vyřešení posledních dílčích částí pozemků ve spoluvlastnictví paní Havránkové a její sestry Jaroslavy Štrosové. Syn paní Štrosové jako její oprávní zástupce odmítl uzavřít předjednanou dohodu,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Květa Kočová.
David Štros, syn a zároveň advokát majitelky sporného pozemku, uvedl, že jednání neprobíhají, je ale k jednání připraven. Letos se má na bývalých pozemcích Ludmily Havránkové zahájit archeologický průzkum, a pokud budou peníze, začne se v roce 2013 chybějící kus dálnice stavět.
'Tady stavěla Skanska'
Zatímco statkářka vydržela hájit svou půdu 17 let, nová dálnice, končící u jejích pozemků, vydržela jen čtyři roky lehkého provozu bez kamionů. Loni na podzim se na ní začaly vytvářet tak výrazné příčné vlny, že bývalý ministr dopravy Vít Bárta u nich nechal postavit cedule s reklamou „Tady stavěla Skanska“. Stavební firma pohrozila žalobou na 50 milionů korun, nakonec ale žalobu stáhla a s Bártovým nástupcem se dohodla, že svou nekvalitní práci opraví.
„Primární příčinou potíží je spodní voda,“ vysvětlila Lucie Nováková, mluvčí firmy Skanska CS. Voda podmáčela svahy, které se rozjely, a vozovka se kvůli tomu na několika místech propadla. Podle posudku ČVUT je hlavní příčinou nekvalitní práce. Byl zanedbán geotechnický průzkum, svou práci správně neprováděl technický dozor stavby a zabezpečení svahů odflákli i samotní stavebníci Skansky, kteří by přitom při svých zkušenostech měli vědět, jak důležitá je kvalitní ochrana dálnice proti vodě. Za špatnou přípravu stavby a nedostatečnou kontrolu nese největší vinu ŘSD, které při výstavbě dálnic zastupuje investora čili stát.
ČTĚTE TAKÉ: |
Oprava dvou pruhů ve směru na Prahu byla podle Novákové dokončena 23. listopadu, opravu zbývajících pruhů v opačném směru Skanska CS dokončí do května 2012. Opravy mají stát 76 milionů korun, část zaplatí Skanska CS a 46 milionů zaplatí ŘSD.
Vlny v Čechách i na Moravě
Hrby na nové dálnici nejsou specifikem jen D11. Podobné nerovnosti se letos na podzim objevily i na dálnici D47 u Ostravy. Tam stavěla firma Eurovia CS. Kontrolní vrty ukázaly, že v podkladu silně zatěžované dálnice jsou zbytky dřeva a plastů. Zvlnění vozovky ale způsobila špatná struska v podkladové vrstvě.
„Pravděpodobný problém vzniká bobtnáním samotného struskového odvalu. Zřejmě obsahuje látku dimas, která se v době použití nedala analyzovat,“ uvedla mluvčí Eurovie Petra Kučerová, podle níž ŘSD přikázalo tuto strusku použít. ŘSD včera podalo trestní oznámení pro podezření na podvod za 262 milionů korun, protože Eurovia CS prý použila jinou, levnější strusku, než byla předepsána. „Mou prioritou pro rok 2012 je transformace ŘSD,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.
