Stát s exekutory zaspal. V cizině úlety krotí

Alespoň se na tom shodují experti oslovení LN. „Že by kvůli dluhu exekutor obestavil památky nějakého města, to jsem opravdu ještě neslyšel,“ tvrdí třeba Thomas Berghuber z rakouské státní organizace Schuldenberater, která se zaměřuje na pomoc lidem ve finanční tísni.

Přesto rakouská či německá justice evidují případy, kdy se blokuje majetek ne úplně přiměřený skutečné výši dluhu. Jako ilustrace může sloužit případ z loňského podzimu, kdy lokomotivu společnosti Škoda Transportation zabavil rakouský soud na žádost firmy Bombardier, která se Škodou vede soudní spor.

Exekutoři pod státem

Ačkoliv ve sporu jde řádově o miliony korun, hodnota stroje, který soud při testech v Rakousku prostřednictvím exekutorů zabavil, se pohybuje kolem 100 milionů korun. Majitel dostal lokomotivu zpět až po třech měsících, když zaplatil požadovanou kauci 900 tisíc eur.

Rozdíl je i v zařazení exekutorů: v Rakousku či Německu mají status soudních vykonavatelů, mají od státu stanoven pevný plat a výši odměn a jsou podřízeni služebnímu řádu pro soudy.

Excesy? Justice měla už dávno reagovat Blokace významných pražských památek byla jen snahou se zviditelnit, soudí šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. LN Byl postup v případě exekuce na Prahu správný? Způsobů exekuce je celá řada. Na prvním místě by mělo být odepsání dluhu z účtu. Teprve pak má přijít na řadu dražba a podobné kroky. Z mého pohledu to byl od konkrétního exekutora čistý exhibicionismus. LN V případě Prahy to nemělo žádné zásadní dopady. U běžných lidí však obstavení účtu a majetku vyústí často v pořádné patálie. Proč se stále nezohledňuje princip přiměřenosti, tedy že blokace zhruba odpovídá výši dlužné částky? To je dluh tuzemské justice. Ministerstvo spravedlnosti to mělo dávno jasně prosadit do exekučního řádu. Už několik let judikujeme, že zásada proporcionality musí fungovat.

„V Česku justice zaspala při kontrole a vymáhání kroků exekutorů. Je to výkon veřejné moci, stát by se tak měl zasadit o dodržování základních pravidel,“ je přesvědčený předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Zároveň však odmítá, že by to vyřešilo prosté převelení exekutorů na posty státních úředníků. „To není modelem, ale tím, jak si to stát hlídá,“ dodává.

Německý a rakouský model pro exekuce totiž není v Evropě většinový. Například ve Francii, Maďarsku, Slovensku či skandinávských státech funguje status soukromých soudních exekutorů pověřených státem, i když opět s různými odlišnostmi oproti českému modelu. Třeba francouzský exekutor stejně jako německý působí pouze v obvodu „svého“ soudu a počet exekutorů v zemi je striktně omezen.