Prvním místopředsedou se stal náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček, který neměl protikandidáta. Na své funkce rezignovali také všichni místopředsedové. Novými místopředsedy byli zvoleni poslanec Marek Benda a pražští politici Pavel Horálek, Ondřej Pecha a Tomáš Portlík.
Při volbě předsedy si z celkového počtu 96 delegátů sněmu hlasovací lístek vyzvedlo 95. Čtyři lístky byly neplatné, 13 členů nepodpořilo ani jednoho kandidáta.
Svoboda po svém zvolení novinářům řekl, že tolik hlasů v prvním kole volby nečekal. "Jsem za to všem členům sdružení ODS Praha vděčen a hlavně zavázán, abych to, co jsem říkal, dokázal plnit," konstatoval nový předseda. Podle něj je možné odteď mluvit o jednotné ODS v metropoli.
ČTĚTE TAKÉ: |
Už před svým zvolením Svoboda delegátům sněmu řekl, že je potřeba obnovit dominantní postavení ODS v Praze. To podle něj není možné učinit pokračováním v dosavadní politice, kdy ODS hrozila ztráta voličské základny a úpadek strany do bezvýznamnosti. "Napětí v pražské organizaci nezpůsobila rychlá výměna koalice (na pražské radnici), ta naopak zhoubný rozkladný proces zastavila a z bodu rozvratu udělala bod obratu," řekl delegátům Svoboda. Na konci loňského roku se dohodl na koalici s TOP 09, která nahradila dosavadní spolupráci s ČSSD.
Podle Svobody musí pražská ODS přestat "s neustálými pocity ukřivděnosti", a naopak prací, komunikací a volebními úspěchy poukázat na to, že zástupci Prahy patří do užšího vedení strany. "Jenže předtím je třeba dominantní postavení ODS v Praze obnovit, a to znamená znovu získat důvěru našich kmenových, a pokud možno, i nových voličů. To nepůjde pouhým opakováním postojů a způsobů, kvůli nimž jsme o jejich důvěru přišli," konstatoval Svoboda. Zvolení primátora předsedou regionální organizace označil za signál obnovení vnitrostranické jednoty.
Svoboda podporoval na funkci prvního místopředsedy Zdeňka Zajíčka, náměstka ministra financí, který šéfuje ODS v Praze 5. Pro Zajíčka hlasovalo 84 z 95 hlasujících účastníků sněmu.
Zajíček delegátům před svým zvolením připomněl, že význam pražských občanských demokratů je pro ODS klíčový. "Základním předpokladem pro vítězství ODS ve volbách v celé republice, je vítězství ODS v Praze. Jsme schopni to znovu dokázat. (...) Jsem připraven zahlazovat příkopy a stavět mosty," řekl.
Pražské vedení ODS rezignovalo
Na sněmu pražské ODS rezignovalo celé vedení pražských občanských demokratů. Funkce se vzdal podle očekávání předseda Boris Šťastný a překvapivě i všichni místopředsedové.
Delegáti ODS si navzájem nevěřiliČást delegátů požadovala, aby byl stolek s výdejem volebních lístků přestěhován přímo k volební místnosti. Báli se prý ovlivňování delegátů. Kvůli sporu dokonce zasedla mimořádná regionální rada pražské ODS. Stůl delegáti nakonec odmítli přesunout. Postavení stolu přímo u volební místnosti požadoval starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský (ODS). Chtěl tak zajistit maximální transparentnost volby. Na jeho stranu se postavil jeden z kandidátů na předsedu Jiří Janeček. Změnit proceduru naopak odmítal předseda volební komise Filip Dvořák s odvoláním na to, že způsob volby odsouhlasila volební komise. Zdánlivě banální spor vyplývá z toho, že v minulosti při byli někteří delegáti nuceni vlivnými politiky k tomu, aby jim ukázali hlasovací lístky. Měla tak být zajištěna loajálnost jednotlivých oblastí. |
Šťastný se rozhodl rezignovat již na začátku prosince poté, co Svoboda uzavřel koalici s TOP 09 na pražské radnici bez jeho vědomí. Šťastný v projevu ostře primátora zkritizoval za dosavadní postup. Označil za chybu, že na kandidátku do komunálních voleb v roce 2010 byli nominování lidé bez zkušeností v ODS, tedy i Svoboda. "Za tuto politickou chybu se chci dnes ODS omluvit," řekl Šťastný.
Zkritizoval také způsob uzavření nové koalice v hlavním městě mezi ODS a TOP 09. "Odehrál se laciný prodej ODS TOP 09, která si nutně potřebuje ODS ochočit nebo zevnitř rozložit," dodal Šťastný.
Až poté oznámil svou rezignaci. Následně se svých funkcí vzdali i další místopředsedové strany Svoboda, Josef Nosek, Pavel Klega, Tomáš Chalupa a Rudolf Blažek.
Ve své kandidátské řeči Svoboda řekl, že je potřeba obnovit dominantní postavení ODS v Praze. "ODS se dobře dařilo vždy, když byla jednotná," poznamenal primátor. Dodal, že pokud se primátor stane i předsedou strany, bude to signál jednotnosti.
O nutnosti sjednotit ODS hovořil i Svobodův protikandidát Janeček. Občanští demokraté by se podle něj měli jasně vymezit proti TOP 09, která bude v příštích volbách jejich hlavním soupeřem.
Svoboda zároveň vyzval delegáty sněmu, aby přijali usnesení, ve kterém by vyjádřili plnou podporu předsedovi vlády Petru Nečasovi (ODS) a ministrovi životního prostředí Chalupovi a poděkovali jim za jejich reformní úsilí. Nečas se za Svobodu postavil při změně koalice na pražském magistrátu.
Vizitka pražského primátora Bohuslava Svobody (67), který se stal předsedou pražské regionální organizace ODS:Datum a místo narození: 8. února 1944 v Praze. Vzdělání: absolvent lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy v Praze, kandidát lékařských věd pro obor gynekologie a porodnictví (1987), docent pro obor gynekologie a porodnictví (1990). Současné funkce: primátor hlavního města Prahy (od 30. listopadu 2010), předseda pražské organizace ODS (od 30. ledna 2012). Profesní kariéra: je profesí lékař - gynekolog a porodník; začínal jako sekundář v příbramské nemocnici; od roku 1990 do roku 2011 byl přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky 3. Lékařské fakulty (LF) UK a pražské Fakultní nemocnice (FN) Královské Vinohrady, v roce 1998 FN krátce řídil; v letech 2003 až 2010 byl děkanem 3. LF UK v Praze; v letech 1992 až 1998 byl prezidentem České lékařské komory (ČLK). Členství v politických stranách: členem ODS se stal v září 2010, předtím nikdy nebyl členem žádné politické strany. V prosinci 2010 se stal prvním místopředsedou pražské regionální organizace ODS, dnes byl zvolen jejím předsedou. Angažmá v politice: v roce 1998 přijal nabídku Unie svobody a kandidoval za tehdejší čtyřkoalici v senátních volbách na Liberecku, do druhého kola nepostoupil; před komunálními volbami 2010 byl jmenován jedním ze sedmi lídrů pražské ODS (ještě jako nestraník) a později i kandidátem ODS na funkci primátora. V říjnu 2010 byla zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy a koncem listopadu téhož roku se stal primátorem. Rodina: potřetí ženatý, má tři syny a dceru. Ostatní: - po svém zvolení primátorem byl on i celá koalice ODS a ČSSD terčem silné kritiky veřejnosti, neboť volby v Praze vyhrála TOP 09. - jako jeden z prvních kroků ve funkci prosadil reorganizaci magistrátu, ze svých pozic tak muselo odejít několik vlivných úředníků spojených s bývalým vedením města. - Po Svobodově nástupu do primátorského křesla se v médiích začaly objevovat zprávy o vnitřních sporech v pražské ODS. Měly údajně příčinu v příliš nezávislém Svobodově počínání, které nevyhovovalo zákulisním hráčům. Svoboda v jednom z rozhovorů připustil, že si ho šéfové pražské ODS jako kandidáta na primátora vybrali patrně s tím, že "do toho nebude moc hovořit". - Se snahou o změnu poměrů na magistrátu podle komentátorů souvisel i překvapivý krok tehdejšího předsedy pražské ODS Borise Šťastného, který koncem loňského listopadu vypověděl koaliční smlouvu s ČSSD. Spekulovalo se o tom, že se Šťastného křídlo v ODS tímto krokem snaží odstranit primátora. Tuto teorii podpořila i sám Svoboda. Ten nakonec ale z této situace vyšel vítězně, když uzavřel nečekaně rychle a bez vědomí Šťastného novou koalici s TOP 09. Šťastný poté oznámil odchod z funkce předsedy pražské ODS. |
