Šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotkařekl, že jeho strana by uvítala, kdyby vláda od záměru zavést školné zcela ustoupila, či změnila jeho podobu.
K reformě vysokého školství se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Loni Dobeš přišel s věcnými záměry zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům, které by měl kabinet brzy projednávat. Mají upravit pravidla fungování univerzit, školné, studijní spoření a půjčky na vzdělání. Proti oběma záměrům se postavila Česká konference rektorů (ČKR) i Rada vysokých škol. Kritikou nešetřily ani odbory a opozice.
ČTĚTE VÍCE: |
Lídři VV i ministr tvrdí, že koaliční dohodu svým dnešním rozhodnutím neporušili. Nejmenší vládní strana prý reaguje na signály z koaliční TOP 09, která placení školného chce odsunout na rok 2015/2016. Původně se měly peníze za vzdělávání vybírat od studentů od příštího roku.
"To není odsunutí. Vidím to jako reálný termín. Realisticky jiná možnost než rok 2015/2016 není. Loňský rok ministerstvo školství na přípravu promeškalo," řekla ČTK poslankyně TOP 09 a šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová. Podle ní je před zavedením školného nutné mít zákon o finanční pomoci studentům, jeho záměr ale prý ministerstvo připravilo špatně. Také Dobeš dnes řekl, že před spuštěním školného musí norma o finanční pomoci platit.
Šéf VV Radek John řekl, že výkonná rada strany dnes dala Dobešovi mandát, aby jednal s premiérem Petrem Nečasem (ODS) a akademickou obcí o "změkčení školného". Podle šéfa poslanců VV Víta Bárty je ale podmínkou "ústupku" to, že do školství poplyne v příštích letech stejné množství peněz jako letos, ne méně. Prostředky by se měly použít na zkvalitnění výuky. Bárta podotkl, že v EU průměrně putuje do školství 6,5 procenta hrubého domácího produktu a v Česku je to 4,5 procenta.
Zavedení "negativního" školného
Dobeš si podle svých slov dovede představit, že by s premiérem a akademiky diskutoval o zavedení "negativního školného". Studenti by ho platili jen tehdy, pokud by překročili obvyklou dobu studia. Hradili by jen roky navíc.
Zadarmo by tak mohlo být pět let magisterského studia. Další rok by mohl stát kolem 20 000 korun, míní ministr. Podle něj je asociální, když studentům, "kteří studují sedm let, přispívá na studium prodavačka v Kauflandu či klempíř". Hradit by se místo dosud chystaného školného mohlo podle ministra třeba i "symbolické zápisné". Za semestr by mohlo činit 2000 korun.
"Budu žádat premiéra, abych dostal mandát upravit kompromisně otázku školného při vyjednávání s akademickou obcí," uvedl Dobeš.
Sociální demokraté školné na veřejných školách odmítají. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek řekl, že chystané půjčky na školné představují "plán hromadného zadlužování mladé generace". Záměry zákonů z Dobešovy dílny, které mají vysoké školství reformovat, zatím vyvolávaly protesty studentů a akademiků. Do ulic v poslední době už vyrazili v Praze a Brně.
