Lidovky.cz

Průlom: slovenské penze by měl stát dorovnávat

Česko

  17:50
BRNO/PRAHA - Česko by mělo dál dorovnávat svým občanům jejich nižší slovenské důchody. Ústavní soud vyhověl stížnosti bývalého strojvůdce Karla Holubce. Dal tak jemu i dalším Čechům novou šanci na zvýšení penze.

Ústavní soud projednává mzdy soudců foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Česko loni kvůli názoru Soudního dvora EU přestalo lidem nová dorovnání přiznávat. Podle českého Ústavního soudu to však byla chyba. Soudní dvůr EU se prý dopustil excesu a nezohlednil specifické poměry vzniklé rozdělením Československa. Ministerstvo práce se zatím k verdiktu nevyjádřilo, chce se s ním nejdřív seznámit.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle Soudního dvora EU byla česká praxe, kterou předtím formoval právě Ústavní soud, diskriminační. Dorovnávací příspěvek Česko podmiňovalo českým občanstvím a trvalým pobytem, což prý znevýhodnilo ostatní obyvatele EU. ÚS ale na své starší judikatuře trvá. Nadále by tak měli příspěvek dostávat Češi, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, a splnili všechny stanovené podmínky. Je prý povinností Česka, aby pomocí dorovnávacího příspěvku dále upravilo svým občanům slovenské penze do té výše, na jakou by měli nárok v českém důchodovém systému.

Strach z miliardových nároků

O ukončení dorovnávací praxe rozhodli zákonodárci loni na podzim novelou zákona o důchodovém pojištění. Stát měl strach z mnohamiliardových nároků lidí z jiných zemí unie. ÚS ale novelizaci v podstatě označil za nepoužitelnou, protože stojí na nesprávném rozhodnutí Soudního dvora EU.

Ústavní soud v tomto řízení novelu nemohl zrušit. Soudci ale podle místopředsedy ÚS Pavla Holländera dnešní kritikou zákona naznačili, jak by postupovali, kdyby novelu v budoucnu někdo napadl.

Jak bude dál postupovat resort práce, není zatím jasné. "Ministerstvo se nebude nyní vyjadřovat. Musí se nejdřív seznámit detailně s odůvodněním soudu," řekla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Podle ní by stanovisko mohlo být koncem týdne. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) podle své mluvčí Jany Buraňové dorovnávala slovenské důchody za stejných podmínek jako Holubcovi 124 lidem. Podle dříve zveřejněných informací se dorovnávání penzí týkalo ale celkem několika tisícovek osob, které splňovaly kritéria pro přiznání příspěvku, jejich případ se ale od Holubcova může lišit.

Dřel řadu let, důchod měl jen 3500

Ústavní soud zrušil v Holubcově kauze rozhodnutí soudů i ČSSZ. V době federace Holubec odpracoval řadu let jako zaměstnanec bratislavského závodu Československých státních drah. Pracoval ale na celém území státu. Když před pěti lety šel do penze, přiznala mu ČSSZ důchod jen asi 3500 korun. Neuspěl ani v následném soudním sporu.

Nejvyšší správní soud loni v srpnu zamítl Holubcovu kasační stížnost a odvolal se při tom především na stěžejní stanovisko Soudního dvora EU.

Jak je to z důchody

Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří třeba pracovali celý život na českém území pro slovenský podnik, dostávali nižší slovenský důchod.

Ústavní soud proto v minulosti stanovil podmínky pro dorovnávání slovenského důchodu z českého rozpočtu. Žadatel musel do roku 1992 odpracovat 25 let v systému zabezpečení bývalé ČSFR, dosáhnout předepsaného věku a dále musel mít trvalý pobyt na území ČR a českou státní příslušnost. Na své judikatuře ÚS podle dnešního nálezu nadále trvá.

Situaci podle některých výkladů výrazně změnil vstup Česka do Evropské unie. Nejvyšší správní soud chtěl zjistit názor evropských orgánů na českou dorovnávací praxi, a proto se v roce 2009 obrátil s otázkami na Soudní dvůr EU.

Tamní soudci českou praxi loni kritizovali. Aby Česko diskriminaci odstranilo, muselo podle Soudního dvora EU buď přestat s přiznáváním nových příspěvků, nebo přiznat stejnou výhodu i lidem jiných státních příslušností, kteří splní ostatní podmínky.

Holubec to považoval za porušení základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a dalších základních práv. Ústavní soudci mu dali za pravdu. Bylo prý jen věcí náhody, že byl organizačně zařazen pod drážní složku se sídlem na Slovensku. "Stěží si lze představit nějaký rozumný argument, proč by od měl mít nižší důchod," uvedl Holländer. Holubec se dnešního vyhlášení nezúčastnil, přítomný zástupce ČSSZ pouze řekl, že úřad má jiný právní názor.

'Exces unijního orgánu'

Podle nálezu evropské normy nedopadají na problematiku československých důchodů. Jde prý o specifickou situaci a dědictví dob, kdy Česko a Slovensko tvořily jeden stát s jedním důchodovým systémem. Rozhodnutím Soudního dvora EU došlo podle ÚS k "excesu unijního orgánu".

Soudní dvůr totiž hodnotil problematiku z pohledu lidí, kteří v životě pracovali v různých zemích a při výpočtu důchodu se ocitají v kolizi různé právní řády. Češi a Slováci ale žili v jednom státě a obě nástupnické země se dohodly, že si náklady na důchody podle určitých podmínek rozdělí. Proto tu chybí takzvaný cizí prvek, který je podmínkou aplikace evropského nařízení koordinujícího důchodové systémy.

"ÚS vyjádřil přesvědčení, že k nesprávnému závěru dospěl Soudní dvůr EU také s ohledem na nedostatečné, nesprávné a v tomto ohledu bezprecedentní vyjádření vlády ČR, která v řízení před Soudním dvorem EU sama uvedla, že judikatura Ústavního soudu porušuje evropské právo," uvedl v tiskové zprávě vedoucí analytického odboru ÚS Ivo Pospíšil.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.