Odůvodnil to dlouhodobými rozdílnými názory na lékovou politiku a neshodami ve stylu práce. Do doby jmenování nového ředitele povede ústav jeho náměstek, sdělilo ČTK ministerstvo.
"Ředitele SÚKL považuji za jednoho z klíčových hráčů v systému českého zdravotnictví. Proto jsem se toto místo rozhodl obsadit na základě otevřeného výběrového řízení, přičemž do výběrové komise pozvu zástupce pojišťoven, lékárnické komory, odborné společnosti i akademické obce," uvádí na webu ministerstva Heger. Benešovi za odvedenou práci poděkoval.
ČTĚTE TAKÉ: |
Beneš na webu ústavu informoval, že řízením SÚKL byl ode dneška pověřen jeho náměstek pro odborné činnosti Jiří Deml, a to do doby ukončení výběrového řízení na ředitele ústavu.
Důvody odvolání Beneše ministr neupřesnil. K jeho rozhodnutí ale mohly přispět problémy kolem centrálního úložiště receptů a ochrany dat pacientů či zpoždění revizí cen léků a úhrad ze zdravotního pojištění. SÚKL měl dělat revizi všech léků každý rok, první celková revize trvala čtyři roky.
K problémům s fungováním úložiště a malému využití elektronických receptů řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, že myšlenka je užitečná, měla ale být daleko důkladněji prodiskutována s lékaři a lékárníky.
O Benešovi:Beneš, který do jmenování ředitelem SÚKL působil jako lékárník v brněnském Masarykově onkologickém ústavu, vedl lékový ústav od ledna 2007. V tendru porazil bývalé šéfy Michala Sojku a Milana Šmída, kteří o funkci rovněž usilovali. Sojku, v té době šéfa kabinetu poradců exministra Davida Ratha (ČSSD), odvolal tehdejší ministr Tomáš Julínek (ODS) kvůli tomu, že Rath ho do funkce jmenoval bez výběrového řízení. Sojkova předchůdce Šmída odvolal Rath z vedení SÚKL kvůli nesplnění úkolu při kategorizaci léků. |
"Byť si nesmírně vážím práce bývalého ředitele Beneše, který je nesmírně chytrý a velmi pracovitý, postrádal jsem u něj lepší komunikaci vůči lékárnám, lékařům i zdravotním pojišťovnám," řekl Chudoba. I proto se podle něj nepodařilo Benešovi získat podporu v terénu. Lékaři odmítali psát elektronické recepty a lékárny se nechtěly připojit k elektronickému úložišti, kde se data z receptů shromažďují.
Marek Hampel z Grémia majitelů lékáren se nad odvoláním Beneše pozastavil.
Podle něj Beneš s lékárníky komunikoval a při revizích cen a úhrad se mu podařilo dosáhnout pro české zdravotnictví zásadních úspor. Řekl, že elektronický recept je plně funkční, počty připojených lékáren rostou, ochránci soukromí tyto recepty nikdy nenapadli. Centrální úložiště také funguje, od loňska z něj mohou čerpat data i zdravotní pojišťovny, což přináší další úspory.
SÚKL rozhoduje o cenách všech léků s výjimkou těch, kde se maximální cena nestanoví, což jsou volně prodejné léky a léky s věcně usměrněnou cenou, kde se cena reguluje za pomoci marže. Rozhoduje také o výši úhrady ze zdravotního pojištění u těch léků, které plně nebo částečně hradí pojišťovny. Jde o všechny léky užívané v ambulancích. O úhradách těch léků, které se užívají výhradně při nemocniční léčbě, reálně rozhodují zdravotní pojišťovny.
Podle nejnovějších dostupných dat distributorů bylo v roce 2010 dodáno do lékáren v Česku 304 milionů balení léků, jejich finanční hodnota v maximálních cenách dosahovala 58,85 miliardy korun. Za léky na recept vydaly zdravotní pojišťovny 34 miliard korun.
