Lidovky.cz

Český trest za korupci: Úplatek - pokuta = zisk 115 tisíc

Česko

  7:00
PRAHA - Korupce se v Česku vyplatí, i když soud úplatného úředníka odsoudí. Konkrétní příklad: korupčníkovi zůstal úplatek 140 tisíc korun, přičemž mu soud udělil pouze pětadvacetitisícovou pokutou. Přečtěte si další křiklavé korupční příběhy, které trestaly české soudy.
Korupce (ilustrační foto)

Korupce (ilustrační foto) foto: Lidové noviny

Analýza protikorupční organizace Transparency International vytipovala ty nejkřiklavější úplatkářské kauzy, které mezi lety 2007 a 2009 řešily české soudy. Proč nejkřiklavější? Experty zarazily buď extrémně nízké tresty, anebo nestoudnost, s jakou korupčníci s úplatky nakládali. A v neposlední řadě šokovaly i osvobozující rozsudky pro zjevné úplatkáře.

ČTĚTE TAKÉ:

Studie ukazuje, že korupce se v Česku vyplatí; soudci dosud trestali úplatkářství zpravidla minimálním tresty.

Případ první: Milion v tašce

Pražští policisté zadrželi vysoce postaveného úředníka, když v tašce nesl milion korun. Shodou okolností to bylo po schůzce s podnikatelem, o jehož zakázce měl jeho úřad rozhodnout. Úředník se bránil tím, že se jednalo o půjčku a soud mu uvěřil.

"V daném případě se jedná o scénář spíše nepravděpodobný už jen proto, že byla částka ve výši milion korun přenášena v hotovosti třetí osobě, kterou obžalovaný pořádně ani neznal, soud obhajobu přesto uznal a obžalovaného zprostil," podivuje se protikorupční organizace.

Co konstatuje analýza

"Soudy za úplatkářské trestné činy ukládaly nepřiměřeně mírné sankce.  Tresty  převážně výchovné povahy byly ukládané v dolních sazbách, a to i v závažnějších případech. Až na výjimky soudy důkladně nezohlednily všechny okolnosti určující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, zejména způsob a okolnosti spáchání činu, osobu pachatele, či jeho jednání po činu. Otázka generálně preventivní funkce trestu zůstala téměř  stranou. Ani významné zvýšení trestních sankcí v roce 2008 nevedlo soudy k přísnějšímu postihu úplatkářského jednání."

Případ druhý: Úplatek u bankomatu

Policista na Praze 5 si přivydělával přehlížením přestupků. A jak ukázal rozsudek, šel s dobou - bral i kreditní karty. "V jednom případě si s pachatelem přestupku domluvili schůzku další den, v jiném ho dokonce odvezl až k bankomatu a po zaplacení úplatku nechal bez postihu odjet, přestože řidič byl pod vlivem alkoholu," popisuje analýza.

Rafinovanější byli jeho kolegové ve Frýdku -Místku. "Obvykle si jako záruku ponechávali řidičský průkaz, který provinivšímu řidiči vrátili až po zaplacení s tím, že takto neváhali postupovat, i když byl řidič pod vlivem alkoholu," uvádí Transparency International. 

Případ třetí: Trest s výdělkem 115 tisíc

Ústecký soud řešil případ celníka, který za všimné nekontroloval kamiony se zbožím mířící do Česka. A vyplácelo se mu to.  "Přijatá částka činila 140 tisíc korun, přesto mu byl uložen úhrnný trest skládající se z podmíněného odnětí svobody v trvání dvou let se zkušební dobou v délce 2,5 roku, z peněžitého trestu ve výši 25 tisíc a z trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v délce čtyřiceti měsíců," píše protikorupční organizace. Jinými slovy: nejenže úplatný celník nepřišel o úplatek, z úplatku mu po zaplacení pokuty zbylo 115 tisíc.

Případ čtvrtý: Za korupci mohl i ohlašovatel

Kvůli úplatku 250 tisíc korun za zastavení stíhání skončil před soudem teplický kriminalista. Soud mu uložil patnáctiměsíční podmínku a pokutu 40 tisíc korun. Rozbor jako pozoruhodné hodnotí především toto zdůvodnění rozsudku:

"Ohlašovatel v době, kdy proti němu bylo vedeno trestní stíhání, dobrovolně akceptoval návrhy obžalovaného na schůzky, které sám ohlašovatel musel vyhodnotit jako "ryze nestandardní“ … Akceptováním těchto schůzek pak nemalou měrou mohl vyvolat v obžalovaném pocit, že bude svolný k vyplacení finanční hotovosti…“

Případ pátý: Příliš pozdě na úplatek

Člen výběrové komise v Blansku žádal od firmy 300 tisíc po tom, co vysoutěžila zakázku. Kvůli tomu se dostal před tamější soud, ten ho ale překvapivě osvobodil. Důvod? Peníze prý vzal až po rozhodnutí o vítězi. 

"Soud však zcela pominul, že částka ve výši 300 tisíc nebyla požadována v souvislosti se samotným ovlivněním výběru vítěze veřejné zakázky, nýbrž se mělo jednat o jakousi "kompenzaci“ jistých nákladů," konstatuje rozbor. 

Policejní kontrola (ilustrační foto)

Případ šestý: "To" není úplatek

Svérázně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 v případě dopravního policisty. Při silniční kontrole na provinilce udeřil slovy: "Buď to bude stát tři tisíce, nebo to půjde na magistrát". Pro většinu jasná žádost o úplatek, nikoliv soud. Z popsaného skutkového jevu prý není zcela zřejmé, zda si obžalovaný skutečně řekl o úplatek. Přeloženo: ve větě se neobjevilo slovo "úplatek", podle soudu se tedy o úplatek nejednalo.

Justice si napravila reputaci až u odvolacího soudu rozhodnutí, který předchozí rozsudek ostře kritizoval. "Operovat z iniciativy orgánů činných v trestním řízení slovem 'úplatek' při rekonstrukci skutkového děje v rámci dokazování případů daného typu je hrubě nepatřičné, ba kontraproduktivní. Profesní zkušenosti i kriminologické poznatky vedou k poznání, že úplatek se prakticky nikdy jako takový explicitně vůči druhé straně neprezentuje, nenabízí, nepožaduje. Otázka, zda došlo v daném případě objektivně, ale také z té či oné strany subjektivně o úplatek (bakšiš, korupční provizi apod.) je na pečlivém komplexním posouzení ve světle okolností a postavení obou stran,“ uvedl. 

Případ sedmý: Pět korun za hodinu

Jak ukazuje analýzy, úplatky mají v Česku různorodou podobu. Okresní soud ve Vyškově  kupříkladu řešil kauzu, v níž obžalovaný korupčník nabídl příslušníkovi cizinecké policie peníze za to, že pomůže zařídit povolení pro gastarbeitry. 

"Úplatek byl přislíben ve výši pět korun za každou hodinu, kterou přihlášený cizinec pro podplácejícího odpracuje." A to po celou dobu spolupráce. Dříve se tomu říkalo desátek.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.