Čeští Romové jsou na tom relativně nejlépe v míře zaměstnanosti a úrovni vzdělání. V průzkumu se experti dotazovali na životní situaci 22.000 Romů v 11 zemích EU s nejpočetnějšími romskými menšinami včetně České republiky a Slovenska.
"V 11 zkoumaných členských státech EU, v nichž žije drtivá většina romských občanů v EU, je situace Romů v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, bydlení a zdraví v průměru méně příznivá, než je tomu u jiných etnik žijících v jejich bezprostřední blízkosti," shrnula FRA v komuniké ke studii.
Nejpočetnější menšinaRomů žije v Evropě deset až 12 milionů, a představují tak na kontinentu nejpočetnější etnickou menšinu. |
"Ta zpráva je alarmující. Realita není moc pozitivní," řekla eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Jako dobré příklady však vyhodnotila podporu začleňování Romů do vzdělávacího procesu ve Finsku a Španělsku, usnadnění přístupu romské populace k pracovnímu trhu v Rakousku nebo podporu dosažitelnosti zdravotní péče pro Romy v Irsku nebo Maďarsku.
'Začleňování Romů je morální nutnost'
Ve všech sledovaných zemích přes 80 procent dotazovaných Romů žilo v domácnostech ohrožených chudobou. V Portugalsku, Itálii a Francii to byli téměř všichni. Přes 90 procent je takových romských domácností také na Slovensku a ve Španělsku. Méně než třetina Romů v EU měla zaměstnání. Z porovnávaných zemí pouze v Česku přesáhl počet zaměstnaných Romů hranici 40 procent. V Portugalsku, Itálii nebo Francii mělo placenou práci dokonce jen zhruba deset procent Romů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jen 15 procent Romů v EU mělo ukončené střední vzdělání nebo učební obor, zatímco u většinového obyvatelstva to bylo 70 procent. I tady je situace českých Romů nejlepší z 11 zemí, když podíl středoškolsky vzdělaných mezi nimi dosahuje téměř 30 procent.
"Začleňování Romů v Evropě je ekonomickou, sociální a morální nutností, třebaže se výzvy, kterým romské komunity čelí, v jednotlivých členských státech liší," řekl eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor.
Podle zprávy o situaci Romů v EU nemá 45 procent jejich bytů vlastní kuchyň, záchod, koupelnu nebo elektřinu. V průměru zhruba 40 procent Romů v EU žije v domácnosti, v níž v posledním měsíci šel alespoň jeden člověk spát hladový kvůli nedostatku jídla. V Rumunsku nebo Řecku to dokonce bylo 60 procent, zatímco v Česku zhruba 30 procent.
Zhruba polovina Romů uvedla, že se v posledním roce setkala s diskriminací kvůli jejich etnicitě. Diskriminace a protiromské předsudky stále existují, řekl ředitel FRA Morten Kjaerum a vyzval k "urychlenému a efektivnímu" konání ve prospěch vzdělávání Romů.
Podle FRA si Romové "nejsou dostatečně vědomi práv, která jim zaručuje legislativa EU". Například jenom 40 procent Romů ví o zákonech zakazujících diskriminaci národnostních menšin při přijímání do zaměstnání.
