Podle odborníků je to už z podstaty nesmysl. Každý dárce totiž dostává zcela novou nepoužitou jehlu. Jednorázový materiál se používá už desítky let. "Takové zprávy se mezi lidmi hodně drží. Nicméně můžu garantovat, že na všechny odběry na všech pracovištích v České republice se používají jednorázové materiály, ať už jehly, krevní vaky nebo při darování plazmy separátové sety. Nákaza dárce rozhodně nehrozí," říká Vít Řeháček, předseda Společnosti pro transfuzní lékařství.
Devět procent lidí, kteří nikdy nebyli darovat krev, v průzkumu uvedlo, že by je mohla přesvědčit nějaká odměna, ať už finanční nebo v podobě pracovních benefitů či nadstandardní zdravotní péče.
Co by vás přesvědčilo, abyste darovali krev?Pomoc někomu blízkému Odměna, benefity, finance Překonání strachu a obav Lepší dostupnost transfuzní stanice 17 procent oslovených rovnou uvádí, že je nepřesvědčí nic. 28 procent respondentů uvedlo, že nemohou krev darovat ze zdravotních důvodů. zdroj: průzkum Daruj krev s VZP |
Dalším důvodem proti darování krve je podle průzkumu strach z jehel. Kdo ho má na základě jedné špatné zkušenosti, když se mu snažila vzít krev na testy zdravotní sestra praktického lékaře nebo se mu snažil vpravit lék do žíly lékař na pohotovosti, ten se bojí nejspíš zbytečně. "Naše sestry odebírají denně desítky dárců, jsou nesmírně šikovné a dokáží předem odhadnout, když někomu nelze krev odebrat," ujišťuje Laura Sucharovová, lékařka transfuzní stanice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Valná většina lidí si navíc myslí, že darovat krev může jen zcela zdravý člověk. Přitom se dárce sice musí zrovna cítit úplně dobře, ale zvládaná chronická onemocnění vadit nemusí. "Když má někdo pochybnost, jestli může darovat krev, může svůj dotaz poslat přes internetové stránky naší odborné společnosti," radí Řeháček.
Lékaři některé podmínky pro darování krve už zmírnili. "Když měl člověk boreliózu, byl z dárcovství vyřazen na dva roky, nyní už jen na šest měsíců," uvádí Sucharovová.
Transfuzní stanice se stále potýkají s tím, že nemají v registru dárců dost lidí. Prudký pokles počtu dárců už se sice nekoná, ale nepřibývá jich. "V roce 2011 došlo k mírnému úbytku registrovaných dárců krve," říká Řeháček. Zdravotníci se proto snaží vyjíždět na odběry do menších obcí, oslovují sponzory, kteří bezplatné dárcovství propagují a nebo třeba organizují odběry s hlídáním dětí.
Registrovaných dárců krve máme máloNa transfuzních službách je registrováno v posledních letech mezi 280 tisíci a 300 tisíci dárců. Tento počet se výrazně nemění. Registrovaných dárců bychom ale podle evropských odborných doporučení potřebovali zhruba 400 tisíc, abychom měli jistotu při mimořádných situacích. Naopak velký příliv registrovaných dárců mají takzvaná plazmaferetická centra, která odebírají plazmu, kterou prodávají na výrobu léků. Od roku 2008, kdy u nás začala vznikat, získala už přes 75 tisíc lidí. Dárcům nabízejí jako náhradu výdajů 400 korun za odběr, darovat se může až dvakrát za měsíc. Plazmu a krev na výrobu léků zpracovávají i transfuzní služby nemocnic, využívají na to zbylé zásoby, které se nespotřebují. Získávají za to slevu na vyráběné léky v hodnotě plazmy. V České republice darovalo alespoň jednou v životě krev 30 procent lidí nad 15 let. Průměr EU je ale 37 procent, v Rakousku je lidí, kteří někdy krev darovali, nejvíc - 66 procent. Odebraná krev se zpracovává na jednotlivé složky. Například krevní destičky lze skladovat nanejvýš pět dní, červené krvinky 42 dní. Plazma vydrží až tři roky. Při léčbě jednoho těžce zraněného pacienta se spotřebuje krev až ze 25 odběrů. Darovat mohou lidé od 18 do 65 let, vyloučeni jsou lidé s některými chorobami, uživatelé drog do žíly, alkoholici a homosexuálové. Nevadí žlučníkové kameny, artróza, dobře zvládaný lehce zvýšený krevní tlak, mírná a zvládnutá cukrovka, lehké arytmie. Alergici mohou darovat krev v období, kdy jsou bez potíží, lidé s exémem a lupénkou podobně, exém nesmí ale být v loketních jamkách a lupénka nesmí být moc aktivní. Nevadí ani užívání malého množství léků proti astmatu. |
