LN Loni jste zúčastnil Prague Pride s transparentem „Katolické buzny zdraví Bátoru“. Půjdete letos zas? Nevadí vám jeho místy teatrální forma?
Ta forma mě samozřejmě netěší, ba hnusí se mi. V kulturním smyslu jsem člověk hodně, hodně konzervativní. Travestii mám rád tak leda na jevišti v shakespearovském divadle nebo v barokní opeře. A sexuální exhibice podle mě na veřejnost nepatří – míním žádná sexuální exhibice. Prideové průvody ovšem v tom jenom následují to, co je učí majoritní šoubyznys.
Martin C. Putna ve své knihovně
LN Přesto půjdete?
Ano, překousnu to a půjdu. Budu v civilu stejně jako většina těch v průvodu, co o ně oko televizní kamery ani nezavadí. A víte, proč půjdu? Protože to je věc občanské cti. To je deklarace: Hele, jsme tady, žijeme tady, lidi, zvykněte si a fašouni, vztekněte se. A že se mi tam leccos esteticky hnusí? To se mi v kostele taky leccos hnusí, blbé kázání nebo falešné zpívání, a přece tam chodím.
LN V čem má „kulturní válka“ mezi církví a gay komunitou podle vás kořeny?
Samozřejmě, opírá se o několik z kontextu vytržených biblických výroků, a ty zase vycházejí z toho, že až do moderní doby neexistovala vědecká znalost o homosexualitě jakožto trvalé a nezvolené orientaci.
K TÉMATU: |
V posledních dekádách však v církevním prostředí plní horlení proti homosexuálům psychologickou funkci toho „usvědčování archetypálních nepřátel“, těch obětních beránků, co za všechno můžou. Po staletí tuhle roli obětních beránků hráli Židé. A že po holokaustu už je jaksi chucpe nadávat Židům, že za všechno můžou, za všechny naše problémy, tak se nadává homosexuálům.
Celý rozhovor s Martinem C. Putnou čtěte v páteční příloze Lidových novin.
